Už v roce 2010 objevil archeolog Andrew Smith z univerzity v Kapském Městě (Jihoafrická republika) kostru předchůdce člověka ve městě Saint Helena Bay v nejjižnějším cípu Afriky.

Nacházela se poblíž místa, kde vědci dříve odhalili 117 000 let staré stopy pobytu lidí.

Smith společně s  dalšími badateli následně prováděl průzkumy DNA nalezených ostatků. Ty sice komplikovalo kyselé prostředí půdy, ale nakonec se jim podařilo extrahovat DNA ze zubu a žebra.

Studie publikovaná na podzim 2014 v časopise Genome Biology and Evolution hovoří o tom, že muž pochází z již zaniklé genetické linie člověka a je blízký příbuzný takzvané „mitochondriální Evy“, tedy pramáti lidstva podle genetiků.

Neandertálci se křížili s Homo sapiens

Výzkum ostatků neandertálců, nalezených v Denisově jeskyni na jihu Sibiře, přinesl zatím nejúplnější profil DNA této vývojové linie lidstva.

Na základě genových analýz vědci tvrdí, že neandertálští lidé, žijící před zhruba 40 000 lety, se křížili s druhem Homo sapiens. Zřejmě už někdy kolem roku 24 500 př. n. l. docházelo k prvním přesunům lidí z Afriky do dalších částí světa.

K tomuto názoru dospěl britský profesor Martin B. Leeds, který porovnával současnou a starou DNA.

Modré oči až po odchodu z Afriky

Průzkum DNA potomků současných indiánských kmenů žijících v Americe ukázal, že indiáni přišli do Ameriky ze Sibiře.

Americký genetik Theodore Schurr na základě DNA děděné po matce i po otci tvrdí, že se indiáni na svoji pouť vydali někdy před 12 000 lety.

Modré oči se u našich předků vyvinuly teprve v době, když před zhruba 10 000 lety dokončili migraci z afrického kontinentu. Potvrzuje to analýza DNA ostatků, pocházející z doby asi 5000 př. n. l. Podle provedených výzkumů způsobuje modrookost mutace genu HERC2.