Jen pár minut před šestou zvoní telefon. „Budou proti vám použity obrněné vozy,“ slyší obrýlený dlouhovlasý podivín. Nevěří vlastním uším, vždyť je na svém pozemku a může si tu dělat, co jen chce. Z myšlenek ho vytrhne lomoz z venku. Zásah budící vášně právě začíná a na jeho konci bude více jak 80 mrtvých!
Jen pár kilometrů od texaského městečka Waco, které mimochodem v roce 1885 proslaví lékárník Charles Alderton (1857–1941) svou zázračnou limonádou Dr. Pepper, najdeme rozlehlý pozemek, jemuž vévodí majestátní ranč.
Snad všichni v okolí ví, že patří davidiánům, sektě s podivným vůdcem.
Kariéra přes postel
Hnutí datujeme do 30. let 20. století, kdy se odštěpí od Adventistů sedmého dne. Davidiáni jsou více konzervativní a radikální. Sekta osloví i jistého Vernona Howella (1959–1993), který se k nim roku 1981 přidává.
Celkem rychle stoupá hierarchií, důvodem je intimní sblížení se šéfkou Lois Rodenovou (1916–1986). Jenže postelové prospěchářství se nelíbí jejímu synovi Gregovi. Když Rodenová zemře, Howell musí z domu, ten se ale nechce jen tak vzdát.
Jednotná není ani samotná sekta, vznikají dvě frakce. Podivuhodné soupeření nabírá morbidně-komické rozměry. Roden například nechá vytáhnout mrtvolu jedné členky a chce, aby ji Howell oživil a dokázal, že je vyvolený.
Napjatá atmosféra neblaze působí právě na nervy Grega Rodena, po jedné potyčce dokonce vezme jednoho ze svých přátel sekerou po hlavě, a tak ranč vymění za psychiatrickou léčebnu.
Káže vodu…
Uprázdněného trůnu se ujímá Howell, jenž si nechá změnit jméno na Davida Koreshe. Není to náhoda, inspiruje se v Bibli. David jako hrdina, který porazí Goliáše. Příjmení zase přebírá po Kýrovi Velikém, jenž je považován za mesiáše a osvoboditelé Židů.
Novopečený prorok věří, že odstartuje apokalypsu. A aby byl připraven začne střádat všemožné zbraně. Zároveň členům sekty naordinuje tvrdý řád, alkohol i sex jsou zapovězeny. Sám Koresh si ale notně užívá obojího.
Čím dál víc militarizující se sekta končí v hledáčku několika novinářů. Ti upozorní na zvláštní poměry, Koresh má údajně styk s dívkami mladší 15 let. Také provádí speciální úpravy samopalů, ty jsou ale ve Státech zakázané.
Začátkem roku 1993 se tak o ranč začne zajímat Úřad pro alkohol, tabák a střelné zbraně (ATF). Agenti vyslechnou několik svědků ze sousedství, podaří se jim dokonce skrze jednoho ze svých lidí infiltrovat do sekty.
Záhy získávají povolení k prohlídce rozlehlého pozemku. Koresh kategoricky nesouhlasí. Moc dobře ví, že jeho arzenál by mu vynesl pár let v chládku.
Volání na tísňovou linku
Jenže ATF chce dovnitř stůj, co stůj. V ranních hodinách 28. února 1993 přijíždí k ranči první vozy. Ale operace Showtime skončí fiaskem. O akci se agenti svěří člověku, který ji ještě zatepla vyzvoní Koreshovi. Do toho celé dění pokrývají média.
Ztráta momentu překvapení ale neznamená konec zásahu, naopak. Dopolední vzduch protne svist prvních kulek a na zem padá jeden z agentů. Přestřelka pokračuje a muži v uniformách chtějí vlézt do domu. Televizní diváci mezitím sledují doslova masakr.
Během několika hodin zahynou čtyři členové ATF a pět lidí od davidiánů. Průstřel dokonce utrpí i sám Koresh, zakrvácený bok sice vypadá hrůzostrašně, na životě ho ale neohrozí. Obě strany se dohadují, kdo vraždění odstartoval.
„Haló, někdo na nás začal střílet,“ volají dokonce členové sekty na linku 911. Kvůli úmrtí si případ přebírá FBI, ta areál obklíčí a celé dny a noci ho hlídá. V okolí zaujímají místo odstřelovači, nebe křižují helikoptéry.
Federálové také stavení odstřihnou od elektřiny a vodovodní sítě. Lidé uvnitř jsou tak odkázáni na dešťovku.
Povolení od prezidenta
Do obléhání zakomponují i psychologický teror. Když se začne smrákat, zažehnou reflektory a pustí nahlas hudbu, aby obránci neměli šanci na spánek. Do toho všeho skrze speciální telefon komunikují s Koreshem.
„Bůh mi řekl, že mám setrvat v budově,“ sdělí místnímu šerifovi. Nakonec ho přesvědčí, aby propustil 19 dětí, jejich rodiče ale musí zůstat uvnitř.
Koresh si je zároveň vědom bezvýchodné situace, a tak vše protahuje, aby měl čas dopsat svůj zvrácený manifest. Na opačné straně barikády bojují o moc dva proudy. Jeden hlasuje pro okamžitý útok, druhá část chce vyjednávat.
FBI má však strach, aby nenastal druhý Jonestown, a tak k zásahu získává souhlas i prezidenta Billa Clintona (*1946). „Jsem druhým příchodem Krista,“ tvrdí Koresh v dalším ze svých telefonátů. Mezitím k ranči doráží dva tanky.
Rychle a účinně?
Na kalendáři bychom nalistovali datum 19. dubna 1993 a stavení je obléháno více jak 50 dní. Krátce před šestou ráno jsou obyvatelé domu, jejichž počet se pohybuje kolem devadesátky, varováni.
O deset minut později je všude stříkán slzný plyn, ten vychází i ze speciálně upravených tankových hlavní. Nemotorné vozy rovněž strhávají zdi všech budov, jeden z nich omylem poškodí zásobník s propanem a katastrofa začíná.
Místo zachvátí požár, do toho všeho odstartuje zásah agentů. Dým nad stavením zaktivizuje hasiče, ti ale nejsou na místo vpuštěni. FBI je nechá čekat dobrou půlhodinu. Mezitím desítky lidí umírají v horoucím pekle.
Federálové nedají davidiánům šanci, okna totiž zasypávají kulkami. Během finálního úderu umírá 76 členů sekty, mezi nimi 21 dětí a dvě těhotné ženy. Většina z nich na udušení, vůdce Koreshe ale agenti zastřelí.
Několik členů má štěstí a vyvázne jen se zraněními. Díky tomu, že celou událost znovu vysílá televize, se Amerika rozdělí. Někdo tvrdí, že zásah byl moc drsný, jiní ho schvalují. Úřady místo nechají srovnat se zemí.
V srpnu téhož roku se zároveň rozjíždí soud s 12 přeživšími. Ti jsou obviněni z vraždy federálních agentů a nezákonného držení zbraní. Dlouhý a sledovaný soudní spor skončí vysokými tresty, pět davidiánů odchází od soudu se několikaletými žaláři.
Krvavý odkaz
Jenže tím brutální historie ranče poblíž Waco nekončí. Ve společností vrcholí odpor vůči federálním úřadům.
Při dvouletém výročí zásahu zaparkuje šestadvacetiletý veterán z Iráku Timothy McWeigh (1968–2001) vůz napěchovaný výbušninami u federální budovy v Oklahoma City. Následně téměř 2,5 tuny třaskavin exploduje.
V troskách přichází o život 168 nevinných lidí, událost je až do 11. září 2001 nejhorším teroristickým útokem v dějinách USA. Samotného McVeigha zatknou de facto náhodou, protože ujíždí z města bez dálniční známky.
„Trest smrti,“ uslyší u soudu, ten je vykonán 11. června 2001, tedy jen tři měsíce před zmiňovanými teroristickými útoky.
