Takřka automaticky a nevědomky si lidé několikrát za den promnou oči. Nejčastěji po probuzení, při práci na počítači nebo po koupeli. Časté mnutí očí může ale způsobit jisté komplikace.
Alergie, syndrom suchého oka, zánětlivá onemocnění nebo jen únava, špatná snášenlivost kontaktních čoček či jenom zlozvyk – to jsou nejčastější důvody, proč si někteří lidé často mnou oči.
Při neopatrnosti si však mohou způsobit nepříjemnosti, dokonce i poškrábání rohovky.
Deformace rohovky
„Časté mnutí oka mechanicky dráždí rohovku a deformuje ji, dokonce při opakovaném dlouhodobém tření i ztenčuje. Opakované mnutí očí může způsobit trvalou deformaci rohovky se zhoršeným viděním,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Dalším důvodem častého mnutí oka je přítomnost cizího tělíska. Do oka může například spadnout řasa, prach či písek. Odborníci ale před mnutím oka i v takovém případě důrazně varují. Právě mnutí oka při výskytu cizího tělíska je nebezpečné.
Může dojít k poškození povrchové vrstvy, jejíž funkcí je ochrana oka, k oděrkám nebo podráždění očního okolí. Zároveň se zvyšuje riziko infekce a s ním spojená zánětlivá onemocnění očí.
Nebezpečný je i tlak, který je na oko během mnutí vyvíjen. Může vést i k výkyvům nitroočního tlaku, což je rizikové zejména u pacientů s glaukomem. Taktéž může docházet k podspojivkovému krvácení.
„Pokud se do oka cizí tělísko dostane, snažte se ho opatrně vyjmout čistým kapesníkem či důkladně umytým prstem. Pomůžou také umělé slzy. Ty mohou cizí tělísko z oka vyplavit.
Pokud se nedaří, urychleně navštivte očního lékaře,“ doporučila Zuzana Halašová, lékařka zlínské oční kliniky.
Syndrom suchého oka
Častou příčinou svědění a důvodem častějšího sahání si do očí je syndrom suchého oka. Ten se stal civilizačním onemocněním současnosti.
Na vznik suchého oka má vliv zejména pobyt v klimatizovaných prostorách a práce s počítačem, mobilním telefonem nebo tabletem, kdy oči rychleji osychají a pacienti si pak stěžují na řezání a pálení očí. Vidění se může dokonce mlžit.
Oči bývají zarudlé nebo citlivé. Kapky – takzvané umělé slzy – kompenzují nedostatek slz a jsou většinou první volbou při řešení problému. Přestože zlepšují potíže způsobené suchým okem, neřeší však jeho příčiny.
„Přirozenou a velmi účinnou léčbou suchého oka jsou kapky vyrobené z krve pacienta. Odebraná krev se odstředí a upraví tak, že vzniknou čiré kapky obsahující řadu přirozených léčebných látek, které regenerují povrch oka.
Ty jsou navíc bez konzervačních látek a nevyvolávají vedlejší účinky. Vůbec nejúčinnější léčbou suchého oka je dle našich zkušeností ale akupunktura. Musí však být prováděna odborníkem, který je na akupunkturu pro léčbu suchého oka speciálně vyškolen.
Běžný oční lékař ani běžný akupunkturista toto nezvládá,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
