Bavilo mě srovnávat se se stejným bráchou, říká moderní pětibojař, olympijský vítěz a nyní trenér David Svoboda. Triatlonista Tomáš, který je jeho dvojčetem, pak přiznává, že on je z nich ten soutěživější.
Není proto divu, že během posledního běžeckého závodu bráchu Davida hravě porazil.
„Vždycky jsem si myslel, že jsem soutěživější já, bavilo mě porovnávat se se stejným bráchou. Zároveň mi ale ve skutečnosti nezáleželo na tom, jestli jsem první nebo druhý.
Šlo zkrátka o to, mít nějaké měřítko, a na to je dvojče úplně ideální,“ přiznává David Svoboda.
Závodil víc kvůli ostatním
Podobně to ovšem neměl jen „doma“, ale dokonce i ve vrcholovém sportu. „Často se stávalo, že jsem závodil víc kvůli ostatním, abych jim udělal radost, nebo aby měl pětiboj dobré výsledky. Sám pro sebe jsem chtěl jen zlomek toho všeho, co mám za sebou.
Třeba vyhrát olympijské hry – to byl čistě můj osobní cíl,“ svěřuje se David. Tomáš, ač jeho dvojče, to má přesně naopak: „Snažím se vždycky závodit a je mi jedno, o jakou sportovní akci se jedná. Baví mě to,“ směje se.
Asi proto nikoho nepřekvapí, že když se oba bratři nedávno sešli na jednom závodě, nechal Tomáš Davida daleko za sebou a v T-Mobile Olympijském běhu se umístil na celkovém třetím místě.
Na start společného závodu se postavili, protože jsou oba ambasadory automobilky Toyota, která je zároveň partnerem olympijských her a Českého olympijského výboru, který celou akci pořádá.
V cíli pak na všechny čekala další ambasadorka, plavkyně Barbora Seemanová, která rozdávala medaile.
Kdy chodit běhat? Nejlépe brzy ráno
David se aktuálně věnuje hlavně trenérskému řemeslu. Tomáš ho doplňuje a říká, že je úplně jedno, koho trénujete, princip je pořád stejný:
„Je to trenérské řemeslo, kdy se snažíte v rámci možností a schopností najít hranici komfortu a jít lehce přes ni a vyvolat adaptační podnět vedoucí k následnému zlepšení. Je přitom jedno, na jaké úrovni se snažíte.“
A co by poradili těm, kteří se rovněž chtějí zlepšovat, ale trenér zrovna není po ruce? „Nejdůležitější je na začátku správně odhadnout své schopnosti a podle toho nastavit četnost a náročnost tréninků.
Potom už je to hlavně o kontinuitě, nesmí se vynechávat. Dobré je, když si běžci stanoví pevný čas tréninku, který jsou schopní vždy dodržet vzhledem k ostatním povinnostem. Za mě je ideální brzká ranní hodina, alespoň čtyřikrát až pětkrát týdně.
Pak už jen dobrá obuv, správná životospráva, základní strečink, pitný režim, prostředí v lese nebo v přírodě,“ říká David.
„Nechtějte výrazné výsledky hned, buďte trpěliví. Dbejte i na regeneraci a dávkujte zátěž tak, abyste se těšili na další trénink,“ doplňuje Tomáš.
