K významným velkomoravským hradištím se řadí Olomouc. Archeolog Josef Bláha z Univerzity Palackého v Olomouci se dokonce domnívá, že počátky olomouckého biskupství se datují už do období Velkomoravské říše.
Podle něj zde existovalo minimálně v 10. století. Nasvědčuje tomu mnoho věcí, například v Olomouci-předhradí stál už kolem roku 900 kostel. Mohučské církevní synody se v roce 976 účastní moravský biskup, jeho sídlo ale není uvedeno.
Biskup Jan ustavený roku 1063 v Olomouci byl uváděný jako třetí. Jeho dva předchůdci mohli být podle pramenů z Krakova Prohor a Prokulf. Jasný důkaz ale chybí.
Obchodovali Velkomoravané s otroky?
Je známo, že v přemyslovských Čechách kvetl obchod s pohanskými otroky. Podle archeologa Jiřího Macháčka je ale pravděpodobné, že se k lovcům otroků řadila už velkomoravská knížata.
Svoji kořist hledali při výbojích severním a východním směrem. Bavorští, židovští a arabští obchodníci už v 9. století znají trh Moravanů, který navštěvují. Snad se jedná o Staré Město u Uherského Hradiště nebo Valy u Mikulčic.
Dušan Třeštík vyslovuje teorii, že poté, co Velkomoravská říše zanikla, trh s otroky se přesunul do Prahy a její význam poté stoupal.
Sídlil znojemský kníže na zdejším hradišti?
Důležitým centrem Velké Moravy a později i přemyslovského státu se stalo Znojmo. Možná bychom mu měli přisuzovat ještě větší význam než dosud. Dva raně středověké kostely odkryli archeologové v kostele svatého Hippolyta v části Znojma zvané Hradiště.
Průzkum je předvojem rekonstrukce zdejší dlažby a během něho vědci narazili na čtvercový půdorys kostela s malou apsidou vybudovaného ve 2. polovině 13. století. Datovali ho s pomocí dřevěného výklenku v presbytáři a kamenických prvků.
Stavěl ho patrně znojemský kníže. Druhým objevem se stala rotunda o průměru 13,5 metru, která ve své velikosti nemá na Moravě obdobu. „Podle našich předběžných zjištění pocházela z jedenáctého století, nálezy zatím neumožňují konkrétnější dataci.
Bohužel k tomuto období nejsou pro lokalitu žádné písemné prameny. Budeme se snažit upřesnit dataci radiokarbonovou analýzou kosterních nálezů,“ uvedl šéf výzkumu Václav Kolařík ze společnosti Archaia Brno.
Na základě nálezů se domnívá, že sídlem knížete nemusel vždy být znojemský hrad, ale až do 12. století právě Hradiště u Znojma.
