Vybrat místo pro novou banánovou plantáž nemá být v roce 1939 pro pracovníky kostarické společnosti United Fruit Company právě těžký úkol. Přesto je na zvoleném pozemku v jihozápadní části státu čeká mimořádné překvapení.

V deltě řeky Terraba se nachází množství dokonale vytvarovaných kamenných koulí. Jejich tvůrci nedávali přednost žádnému rozměru, a tak tu leží jak několikacentimetrové, snadno přehlédnutelné kousky, tak giganti o průměru dvou metrů, vážící 16 tun.

Některé se nacházejí na povrchu, jiné jsou ukryty pod vrstvou sedimentů a na své objevení teprve čekají. Většina z nich je vytvořena z vyvřelé horniny zvané granodiorit, která tvoří nedaleké pohoří Talamanca.

Pomáhali s výrobou uprchlíci z Atlantidy?

Kamenné koule od svého objevení vyvolávají nespočet otázek. Kdo je vytvořil, jakým způsobem, a hlavně proč? Ani na jednu z nich dosud nemáme uspokojivou odpověď. Za autory koulí jsou dlouho považováni domorodci kmenů Boruca nebo Teribe.

Ti mohli nalézt granodioritové balvany, které už mohly mít oblý tvar, a jen je upravit do konečné podoby. K tomu by ovšem potřebovali znalosti, které podle všeho ve své době mít neměli.

Broušení kamene pomocí písku nebo kůží ale podle některých badatelů nedává možnost vytvořit tak dokonale hladký povrch a přesně kulatý tvar.

Není divu, že se vyrojila řada spekulací o tom, že kamenné koule tu zanechala jakási dávno zaniklá vyspělá civilizace, snad potomci Atlanťanů, uniklých zkáze svého kontinentu, nebo že s jejich tvorbou pomáhaly bytosti z jiných světů.

Kompas nebo observatoř

Proč vlastně kamenné koule jejich tvůrci vyráběli? Ani tady mezi vědci nepanuje shoda. Mohly být známkou vysokého společenského postavení či fungovat jako náboženské předměty.

Protože se občas nalézají v řadách či přesných seskupeních, mohly také sloužit jako kompasy nebo astronomické pomůcky. Archeologové hovoří o tom, že koule tu leží pravděpodobně už více než tři tisíce let.

Tajemství ukryté v nitru

Přesný počet kamenných koulí v Kostarice dnes bohužel neznáme. Hovoří se o tom, že je jich zhruba osm stovek, ale džungle může skrývat mnoho dalších, dosud neobjevených.

Řada z nich byla ještě před rozmachem vědeckého zájmu odvezena a dodnes je můžeme spatřit třeba na prostranstvích před vládními budovami, ale i na soukromých pozemcích. Je tu ale ještě horší možnost, a to že řada koulí byla nenávratně poškozena nebo zničena.

Na počátku se lidé totiž domnívali, že koule uvnitř skrývají poklad nebo nějaké poselství, a tak je nezřídka neváhali ani vyhodit do povětří pomocí dynamitu.

Stále čekáme na odpovědi

Čtyři kostarická naleziště o celkové rozloze 25 hektarů jsou dnes zapsána na Seznam světového kulturní dědictví UNESCO, takže jejich další devastace už naštěstí nehrozí.

Odpovědi na otázky o tajemných tvůrcích gigantických kamenných koulí však budeme muset hledat dál.