Domů     Nouzový signál SOS: Tečky a čárky, které zachraňovaly životy
Nouzový signál SOS: Tečky a čárky, které zachraňovaly životy
12.4.2022

Do podpalubí se valí hektolitry mořské vody. Tahle loď už dál nepopluje. Životy cestujících teď visí na třech tečkách, třech čárkách a zase třech tečkách. Ty už si také jako udatný rytíř klestí cestu éterem, aby zvěstovaly nesnáze a přivedly pomoc.

I když už je to nějaký pátek, co se naposledy oficiálně rozběhl na rádiových vlnách do světa, aby vytáhl zoufalé námořníky z bryndy, stále zůstává synonymem volání o pomoc. Vždyť známý mezinárodní tísňový signál SOS zachraňoval životy téměř 100 let!

Zkuste to bez drátů, milý Marconi!

Předtím, než se přihlásí o slovo, se snaží posádka dovolat se pomoci v nouzi různými způsoby. Když se v roce 1588 v zuřící bouři vymkne kontrole loď Santa Maria de la Rosa ze španělské Armady, námořníci použijí jako tísňový signál výstřely z děla.

Snaží se zbytečně. Loď jde spolu s kompletním osazenstvem ke dnu. Jiné lodě signalizují nesnáze vztyčením určité vlajky. V 60. letech 18. století se na moři zabydluje semaforová abeceda.

Určený signalista vezme do každé ruky vlajku a takto „vyzbrojen“ napodobuje různé pozice hodinových ručiček. Každá pozice značí určité písmeno nebo číslo. V okamžiku, kdy pomoc není v doslechu či dohlednu, však tyto metody pozbývají na účinnosti.

Živou vodou pokropí pole komunikační techniky až dvojice vynalézavých mužů, Američan Samuel Morse (1791–1872) a Ital Guglielmo Marconi (1874–1937).

První přijde s Morseovou abecedou, druhý vymyslí způsob, jak ji přenášet bez pomoci drátů, a tak může v závěru 19. století svět ovládnout radiotelegrafie.

Lodě jsou v té době jedinou šancí, jak se dostat přes moře a oceány, a tak v rámci obchodů mezi starým a novým kontinentem uhání Atlantikem jedno plavidlo za druhým.

Možnost dorozumívat se na velkou vzdálenost i za tmy prostřednictvím bezdrátového vysílání je tak pro námořní dopravu doslova požehnáním. Význam celého vynálezu ještě stoupne v okamžiku, kdy se ukáže, že rádiové signály mohou v tísni přivolat potřebnou pomoc. Zbývá jen stanovit si pravidla.

Tonoucí se stébla, tedy vlastně kruhu chytá. Foto: pixabay
Tonoucí se stébla, tedy vlastně kruhu chytá. Foto: pixabay

Zmatek v signálech

V roce 1903 se hlavní námořní mocnosti sejdou na první mezinárodní radiotelegrafní konferenci v Berlíně, kde dají zelenou signálu SSS DDD. Ten mají lodě vyslat v případě nouze. Schválená zkratka však Marconiho společnosti moc nevoní.

Rok nato tak zavádí na lodích, vybavených její aparaturou, svou vlastní – CQD. Vznikne sloučením všeobecně používaného volacího signálu „CQ“ a písmene „D“ jako distress (nouze).

Pořádek v nouzových signálech udělá až rok 1906 a další berlínská radiotelegrafní konference, kde jsou všechny dosud používané záchranné radiosignály zrušeny a nahrazeny jediným, jednoduchým a snadno zapamatovatelným tísňovým voláním SOS. Tři tečky, tři čárky a opět tři tečky vysílané bez pomlky v Morseově abecedě už mají v té době první záchranářské krůčky za sebou.

V dubnu 1905 jsou uvedeny do praxe německou vládou a nápomocny při jedné ze záchranných akcí. Ostatní země mohou signál SOS oficiálně užívat od července 1908, kdy je formálně ratifikován a přijat jako celosvětový standard.

Část laické veřejnosti později tři ikonická písmena mylně dešifruje jako zkratku anglické věty „Save our souls“, tedy „Spaste naše duše“. Ta je ovšem používána jen jako mnemotechnická pomůcka.

Známý mezinárodní tísňový signál SOS zachraňoval životy téměř 100 let! Foto: pixabay
Známý mezinárodní tísňový signál SOS zachraňoval životy téměř 100 let! Foto: pixabay

Možná už nebude příležitost…

Poprvé v nové roli plně respektovaného havarijního signálu se SOS rozezní v roce 1909 z britského parníku Slavonia během jeho cesty na Azorské ostrovy.

Trvá však ještě pár let, než definitivně vytlačí z éteru svého předchůdce CQD. Řada operátorů, zvlášť těch z britské radiotelegrafní služby, mu totiž v případě lodního neštěstí dál dává přednost, případně používá signály oba dva.

Tak je tomu i 15. dubna 1912, kdy Edward John Smith (1850–1912), toho času kapitán potápějícího se Titaniku, přikáže svým podřízeným volat rádiem o pomoc.

Krátce po půlnoci tak začíná radista Jack Phillips (1887–1912) vysílat signál CQD. Chvíli nato ho kolega Harold Bride (1890–1956) pobídne: „Zkus ještě SOS. Je to nový nouzový signál.

Možná už nebudeš mít příležitost jej použít.“ Tak se SOS ozve i z paluby nejslavnější lodi na světě. Byť pouze jednou.

Ke dnu s sebou Titanik symbolicky vezme i CQD. Po jedné z největších plavebních tragédií moderních dějin operátoři pochopí, jak moc je v sázce, a rychle přecházejí na jednotný signál. Počet lodí vybavených bezdrátovou telegrafií ještě více vzroste.

Zatímco na konci roku 1909 jich Marconiho společnost eviduje 143, o tři roky později jich je už 580. Práce radistů je čím dál obtížnější. Silnější stanice totiž často překryje tu slabší a spolu s ní i SOS signál lodi, volající o pomoc.

SOS vs. Mayday

I tenhle nedostatek má na programu další Mezinárodní radiotelegrafní konference, konaná v roce 1927 ve Washingtonu. Její účastníci se nakonec dohodnou na tzv. bezpečnostní vlně, na které bude tísňový signál vysílán.

V té době však začínají tečky a čárky prohrávat souboj s hlasem. Cestu éterem si razí rádiová komunikace a klasickému SOS volání psanému morseovkou povážlivě ubírá na významu.

Ve stejném roce a na stejné konferenci je schválen mezinárodní nouzový signál v hlasové komunikaci – slovo „Mayday“, odvozené od francouzského výrazu „m’aider“ – „pomoz mi“.

Během druhé světové války je pak k signalizaci SOS pomocí trojice různých po sobě vysílaných písmen přidruženo několik doplňkových kódů, které mají více přiblížit charakter potíží.

SSS značilo napadení ponorkami (s – submarines), tři A zase útok nepřátelských letadel (a – aircraft). Ještě několik desítek let po válce pak SOS věrně slouží námořníkům jako primární tísňový signál, koncem 20. století se však jeho čas naplní.

První lednový den roku 1999 je používání Morseovy abecedy jako prostředku nouzového volání pro plavidla s výtlakem větším než 300 tun (jejichž případná porucha znamená nebezpečí jak pro lidi, tak pro životní prostředí) oficiálně zrušeno.

Předtím, než se signál SOS přihlásí o slovo, snaží se námořníci dovolat se pomoci různými způsoby. Foto: pixabay
Předtím, než se signál SOS přihlásí o slovo, snaží se námořníci dovolat se pomoci různými způsoby. Foto: pixabay

Nová doba značky GMDSS

Telegrafické přístroje na jejich palubách střídají antény satelitního a rádiového spojení.

Moderní zástupce bezdrátové komunikace Global Maritime Distress and Safety System (Globální námořní tísňový a bezpečnostní systém) – GMDSS však nepatří k nejlevnějším a někteří spořivější kapitáni menších lodí se tak vracejí ke starým osvědčeným metodám.

Pobřežní stanice proto dnem i nocí stále hlídají přijímače, aby mohly co nejrychleji reagovat na žádost o pomoc prostřednictvím známého signálu SOS! A ze scény úplně nezmizela ani morseovka.

Tradiční systém teček a čárek dnes nachází uplatnění zejména v komunikaci s tělesně postiženými neschopnými pohybu, při výcviku vojáků, námořníků, skautů a také v amatérské radiotelegrafii.

Foto: pixabay Tit Foto: pixabay
Související články
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
zajímavosti
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Proč je tak těžké zlechtat sám sebe?
Když se někdo dotkne naší kůže, dotkne se zároveň našeho mozku. Oba dva orgány jsou v neustálém dialogu. Mozek, který veškeré informace poskytované kůží přijímá a zpracovává, nevnímá jenom to, co cítí, ale také, jaké by to mělo být. Důvěrný dotek od milence proto vyhodnotí jinak než stejný kontakt od cizího člověka v městské hromadné […]
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.