Skleník, v němž otec genetiky Mendel podnikal své pokusy s hráškem, a položil tak základy genetiky, znovu ožije. Stavba vznikne na stejném místě, identických základech a s rostlinami hrášku uvnitř, a to do konce letošního roku. Náklady na oživení slavného skleníku činí 38 milionů korun.

Místo, kde Gregor Johann Mendel podnikal své světoznámé pokusy, vyroste v zahradě Augustiniánského opatství v Brně 200 let po narození proslulého vědce.

Zákony genetiky

Tvůrci stavby se inspirovali původní podobou skleníku a samotná nosná konstrukce připomíná tři zákony genetiky. Konstrukci skleníku v návrhu tvoří ocelové nosníky, střecha pak drží na systému vzpěr a táhel.

Tento systém svým schématem znázorňuje pravidla dědičnosti, jak je definoval Gregor Johann Mendel. Hrách setý, rostlina tak symbolická pro Mendelův výzkum, pak poroste i v obnoveném skleníku.

Přímo nad hlavami návštěvníků je budou augustiniáni pěstovat metodou aeroponie, u které není třeba využívat substrát.

„Rostliny půjdou spustit k zemi a utržený hrášek se tak může stát cennou odměnou nebo suvenýrem pro účastníky akcí ve skleníku.

Kdyby i jen jedno dítě takto získaný hrášek přivedl k o zájmu o vědu a genetiku, bude to jednoznačná výhra,“ vysvětluje Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna.

Kromě symbolického pěstování hrášku poskytne skleník prostor pro kulturní akce, vzdělávání a šíření Mendelova odkazu.

Vyroste na základech toho původního, který v 70. letech 19. století zničila bouře a torzo chátralo až do 50. let minulého století, kdy z něj již zůstaly pouze základy.

Důležitá obnova

„Obnovu Mendelova skleníku považujeme za symbolické splacení dluhu, který, přestože ne vlastní vinou, řád až dosud vůči bratru Gregorovi měl.

To, že se nyní podaří jej znovu obnovit, je návrat k přirozenému stavu věcí a také možnost uctít odkaz Gregora Johanna Mendela, který je po sv. Augustinovi bezpochyby nejvýznamnějším představitelem našeho řádu,“ říká otec Juan Provecho, vyšší představený Augustiniánského opatství.

„Dnes už víme, jakého objevu Mendel v oblasti genetiky v Brně dosáhl, přestože ocenění a uznání se jeho práce dočkala až několik let po jeho smrti.

Vědci z ní ale čerpají do dnešních dnů, což jasně dokládá důležitost tohoto vědce, na kterého můžeme být hrdí a kterého bychom si měli patřičně připomínat,“ říká Markéta Vaňková, primátorka města Brna, které se na stavbě skleníku finančně podílí.

Význam místa plánuje podtrhnout také Jihomoravský kraj, jenž bude usilovat o zapsání skleníku na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Mendelův skleník je jedním z nejvýznamnějších míst na světě, kde šla ruku v ruce věda a víra, a je připomínkou, že tyto dvě kategorie spolu mohou velmi dobře fungovat.

I proto je pro nás zásadní, aby se Mendelův odkaz v podobě skleníku na Seznamu světového kulturního dědictví objevil,“ říká Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje. To stvrzuje i základní kámen obnoveného skleníku, který posvětil papež František.

Opomíjený génius

Přestože v Česku veřejnost na osobu G. J. Mendela často zapomíná, odborníci a akademici z celého světa upozorňují na nesmírný význam jeho práce pro vědu, výzkum i genetickou diagnostiku.

„Mendelovy poznatky jsou základním stavebním kamenem oboru genetiky, jím stanovené zákony jsou stále platné a navazují na ně i dnešní vědecké práce v přírodovědných i lékařských oborech.

Nijak nepřeháníme, když Mendela stavíme na stejnou úroveň jako Darwina nebo Einsteina,“ vysvětluje prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium.

Sám Gregor Johann Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatistické metody).

Většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se zachoval i včelín, který Mendel nechal postavit.