Na nizozemském pobřeží nedávno badatelé našli cca 2000 let starou pevnost. Vybudovali ji zde Římané, když se snažili dobýt britské ostrovy.
Stavět ji začal zřejmě už římský císař Caligula (12–41 n. l.) a pro tažení ji roku 43 využil až jeho následovník Claudius (10 př. n. l.–54 n. l.).
Vědci se donedávna domnívali, že šlo o dva menší tábory v nizozemském Velsenu, který je vzdálený asi 30 km od Amsterodamu. Nyní se ovšem ukazuje, že Římané vystavěli jednu pevnost velkou minimálně 11 hektarů a určenou pro několik tisíc legionářů.
Vznik potvrdila prkna
Podle nizozemského archeologa Arjena Bosmana měla nejseverněji položená pevnost Římské říše zajistit kontrolu nad germánskými Chauky v době, kdy se legionáři připravovali na invazi do Británie.
„Víme jistě, že Caligula byl v Nizozemí, protože na dřevěných sudech s vínem jsou vypáleny iniciály císaře. Naznačuje to, že pocházely z císařského dvora,“ říká Bosman. Caligula ale svoji vizi nestihl dokončit, protože se v roce 41 stal obětí atentátu.
Invazi úspěšně provedl až Claudius roku 43. Archeologové objevili u brány do pevnosti prkna, která datovali do zimy 42/43. Právě ta potvrzují vznik pevnosti.
Našli síť táborů i silnici
S podobnými objevy se ale v posledních letech doslova roztrhl pytel. Síť římských vojenských táborů odhalili v roce 2020 archeologové na severu Španělska.
Pomocí satelitních a leteckých snímků odhalili 66 lokalit, které sloužily vojákům jako střediska v závěru dobývání Hispánie v 1. století př. n. l. K objevu 2000 let staré římské silnice a vodního kanálu došlo v červenci 2021 na východě Nizozemí.
Obojí leží ve vesnici Oosterhout nedaleko města Njimegen, bývalého významného centra pro výboje římských vojsk.
