Postavit si dětskou stavebnici nebo hrad z písku je poměrně snadné a s těmi správnými prostředky to dokáže téměř každý. Jak se ale dohromady zformoval život ve vesmíru? Kde se vzal? Odpovědi by mohly přinést stavební kameny života.

Podle studie vydané v závěru roku 2020 mohla stavební kameny života vytvořit temná chemie nacházející se v mezihvězdném prostoru. Je obecně známé, že chemické prvky vznikají ve výhni jaderné fúze hvězd, v případě těžších prvků v explozích supernov.

Otázkou ale stále zůstává, jak v obrovském prostoru kolem nás vznikají základní organické sloučeniny, jako jsou například aminokyseliny, které jsou skutečně nezbytné k vytvoření jakýchsi složitých biomolekul, či dokonce jednoduchých organismů.

Novinky z Británie

Nejen Brexitem žije země bájného krále Artuše, tamní vědci ve své činnosti neustávají, a tak se není čemu divit, že koncem minulého roku přišli s poměrně zajímavou informací.

Výzkumný tým, který vedl Dr. Sergio Ioppolo, jenž působí na britské Queen Mary University of London, vydal zprávu, že ke vzniku zmíněných sloučenin není zapotřebí zbytečně složitých reakcí, komplexních sloučenin nebo obrovského množství dodávané energie.

Před více než deseti lety objevili vědci v prachu komet aminokyselinu glycin, kterou tvoří bílkoviny a jež je označována právě za základní stavební kámen života.

Odborníkům v té době nebylo vůbec jasné, kde se tam mohla vzít, a dokonce se domnívali, že aby byl glycin vytvořen, potřeboval velké množství ultrafialového záření nějaké hvězdy. Nyní se však ukázalo, že to nemusela být tak úplně pravda.

Hledání světla v temnotě

Badatelé jsou přesvědčení, že vše potřebné k tvorbě života vytváří tzv. temná chemie „operující“ ve studených a temných mezihvězdných mračnech.

Ioppolo se domnívá, že temná energie zastřešuje chemické reakce, k nimž dochází bez intenzivního energetického záření. Výzkumníkům se dokonce podařilo v laboratoři simulovat podmínky panující ve zmíněném prostředí.

V mračnech, kde pracuje temná chemie, se údajně vznášejí chladné prachové částice, jež jsou navíc pokryté ledem a právě na nich probíhají temné chemické reakce. Při simulaci vědecký tým změřil rychlost, při které vzniká v mračnech glycin.

Odborníci došli k závěru, že ačkoli temná chemie není příliš výkonná nebo ve své práci rychlá, má dostatek času na to, aby glycin vytvořila. Aminokyselina se pak následně může přenášet napříč planetárními systémy.

Co „vyplivl“ Enceladus?

Kameny života byly v uplynulých letech nalezeny americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) díky sondě Cassini také ve výtryscích ze Saturnova měsíce Encelada. Konkrétně se jedná o organické sloučeniny, které na planetě Zemi tvoří aminokyseliny.

„Při správných podmínkách by tyto molekuly vycházející z hlubokého oceánu Enceladu mohly projít stejnou reakcí, jakou známe tady na Zemi.

Ještě nevíme, zda aminokyseliny jsou nezbytné pro existenci života mimo Zemi, ale nález molekul, které aminokyseliny tvoří, je důležitý kousek skládačky,“ uvedl Nozair Khawaja, vedoucí výzkumného týmu Svobodné univerzity Berlín, jenž se o uvedený objev zasloužil.

Vědci upozorňují, že se nejedná o objev života, jak by si mnozí snad přáli, spíše jde o jednu z přísad jakési „polévky“, jež představuje život.

„Našli jsme menší a rozpustné organické stavební bloky, potenciální předchůdce aminokyselin a dalších přísad, které jsou na Zemi potřebné pro život,“ komentoval to spoluautor výzkumu Jon Hillier.