Výzkumy, kdy se poprvé začalo pít víno na území dnešní Itálie, průběžně probíhají. Názor vědců na tuto otázku se přitom mění. Donedávna se předpokládalo, že se zde víno začalo lisovat zhruba v době kolem roku 1300 př. n. l.

Tým amerických a italských vědců ale už v roce 2017 předložil teroii, že to ve skutečnosti bylo mnohem dříve. Skupina odborníků zkoumala zbytky keramických nádob z města Agrigento na Sicílii.

Střepy z jeskyně Monte Kronio, ležící v oblasti Sciacca, jsou staré téměř 6000 let. Chemické zkoušky potvrdily, že obsahují prvky z vinné révy a její výroby. Jde o stopy kyseliny vinné a její sodné soli.

Nejstarší důkazy

Dosud nejstarší archeologické důkazy o výrobě vína našli vědci roku 2010 na arménsko-íránských hranicích. Lis na víno z oblasti nedaleko řeky Araks pochází z doby kolem roku 4100 př. n. l.

Zdá se tedy, že zdejší lahodný mok je jenom o málo starší než ten sicilský. V povodí řeky Nil se nacházejí rozsáhlé vinice. Například egyptský faraon Džoser zde v době své vlády přibližně v letech 2686–2649 př. n. l.

vlastní vinici zasvěcenou bohu Horovi. Nejstarší doklady o pěstování vína v Egyptě tvoří pečetě na zátkách nádob.

Spojení s Kelty

Na našem území jsou počátky pěstování vína spojeny s Kelty. Dokládá to například archeologický nález konvice na víno z Čínova u Žatce poblíž řeky Ohře z období 6.–5. století př. n. l. K objevu další keltské konvice z této doby došlo v Brně-Maloměřicích.

Římský básník Vergilius (70–19 př. n. l.) i popisuje pěstování vinné révy. Podle jeho rad osázeli roku 2013 italští archeologové jednu sicilskou vinici. Výpěstky chtějí zpracovávat bez chemických prostředků a s pomocí starověkých nástrojů.