Domů     Časovaná bomba ukrytá pod Aleutskými ostrovy
Časovaná bomba ukrytá pod Aleutskými ostrovy
25.10.2021

Před 74 tisíci let explodoval na Sumatře supervulkán Lake Toba, tehdy se do ovzduší dostalo až 2800 km3 sopečného materiálu a přes 3300 megatun aerosolu kyseliny sírové, smrt dostihla téměř 60 % populace.

Lidstvo i nadále žije na Zemi po boku doutnajícího nebezpečí.

Na okrajích obřích kráterů supervulkánů obvykle zůstávají stále aktivní sopky, což je i v případě Aleutských ostrovů. Foto: Felipe Menegaz / Creative Commons / PD NASA
Na okrajích obřích kráterů supervulkánů obvykle zůstávají stále aktivní sopky, což je i v případě Aleutských ostrovů. Foto: Felipe Menegaz / Creative Commons / PD NASA

Předponu super- nemají pro nic za nic, erupce supervulkánů až tisícinásobně převyšují výbuchy běžných sopek. Jejich síla je destruktivní a ohrožuje existenci celého světa.

Pod označením supervulkán se rozumí sopky, jejichž erupce dosahují stupně 8 VEI (index sopečné výbušnosti). Při výbuchu se uvolní přes 1000 km3 materiálu, což je pro představu až 3000krát více, než je objem přehrady Lipno.

reklama
Výbuchy podobných kalder v minulosti patří k těm nejintenzivnějším na Zemi. Foto: Matthiasb / Creative Commons / PD NASA
Výbuchy podobných kalder v minulosti patří k těm nejintenzivnějším na Zemi. Foto: Matthiasb / Creative Commons / PD NASA

Zkáza světa „dříme“ pod ostrovy

Koncem minulého roku probíhala konference Americké geofyzikální unie, na níž byl prezentován vědecký výzkum, jenž dokládá, že zřejmě další aktivní supervulkán se nachází pod aljašskými Aleutskými ostrovy, také nazývanými jako Ostrovy čtyř hor, jež zahrnují šestici vulkanických ostrovů Carlisle, Cleveland, Herbert, Kagamil, Tana a Uliag se šesti stratovulkány.

Mezi na první pohled pouhým shlukem sopek zaujímá své místo také podvodní kráter enormních rozměrů, podle něhož odborníci usuzují, že to, co je vidět, je pouhou „špičkou ledovce“ a že pod povrchem se vše propojuje v supervulkán.

Následkem bývá změna celosvětového klimatu, pokud by k erupci došlo dnes, znamenalo by to katastrofu globálních rozměrů. Foto: Fæ / Creative Commons / PD-author
Následkem bývá změna celosvětového klimatu, pokud by k erupci došlo dnes, znamenalo by to katastrofu globálních rozměrů. Foto: Fæ / Creative Commons / PD-author

„Ještě nepotvrzený objev vznikl na základě několika důkazů, které ovšem na první pohled nejsou vzájemně propojené,“ uvedla Diana Romanová, členka výzkumného týmu.

V případě, že výsledky bádání budou potvrzeny, na první příčky v pomyslném žebříčku se dostane nový nejnebezpečnější supervulkán.

John Power z americké geologické observatoře Alaska Volcano Observatory, jenž je vedoucím studie, se domnívá, že výbuch tohoto supervulkánu by mohl zničit světové civilizace.

Jisté je, že vědci mají nyní před sebou dlouholetý výzkum, v rámci něhož budou mimo jiné zkoumat tamní mořské dno, místní vyvřelé horniny, seismická a gravitační data a geotermální oblasti. Foto: Originalwana / Creative Commons / PD NASA
Jisté je, že vědci mají nyní před sebou dlouholetý výzkum, v rámci něhož budou mimo jiné zkoumat tamní mořské dno, místní vyvřelé horniny, seismická a gravitační data a geotermální oblasti. Foto: Originalwana / Creative Commons / PD NASA

Šest se spojí v jeden

Nejaktivnější sopkou v oblasti, potažmo v celé Severní Americe, v posledních 20 letech je bezesporu jeden ze šestice aleutských stratovulkánů – Mount Cleveland.

Geologové nyní přicházejí s teorií, že je pouze jednou obří kalderou, ve které se nachází doposud neobjevený supervulkán. Podle badatelů existuje mezi ostrovy a vulkány mnohem užší vztah, než se předpokládalo, a to, že jsou propojené do jedné kaldery.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz