Možná, že právě vy máte doma vozidlo s dieselovým motorem, aniž byste tušili, že muž, který za ním stojí, skončil svou pozemskou pouť neobyčejně záhadným způsobem. Jako by německý vynálezce Rudolf Diesel zemřel, a přece nezemřel…

Na počátku září roku 1913 obdrží Rudolf Diesel (1858–1913) pozvánku na návštěvu od svých anglických přátel na zdvořilostní návštěvu. Pozvání s radostí přijímá a 29. září se nalodí na palubu parníku Dresden mířícího do Londýna.

Ve své kajutě si rozvážně vybalí a usoudí, že by bylo dobré sjednat si na ráno buzení. Diesel proto zavolá stevarda, kterého požádá, aby byl na druhý den vzbuzen ve čtvrt na sedm. Ráno se však na něj nová směna dobývá marně. Jeho kajuta je zcela prázdná.

Od minulého večera už Rudolfa Diesela živého nikdo nespatřil! Na palubě údajně ale zůstává složený kabát a Dieselův klobouk. O pár dnů později vyloví posádka holandské rybářské lodi Coertsen ze Severního moře mrtvolu asi padesátiletého muže.

Z vodou nasáklého oblečení vytáhnou doklady a několik cenností. Tělo po chvilce vrátí zpět do vln. Když později studují obsah dokladů, objeví na nich jméno Rudolf Christian Karl Diesel. Jeho ostatky se však více nenajdou.

Měli rybáři v rukou skutečně tělo konstruktéra Diesela? Nebo ostatky patřili někomu jinému?

Bohatství střídá nouze

Kdo vlastně byl Rudolf Diesel? Muž, který vynalezl stejnojmenný vznětový motor, se narodil 18. března 1858 v Paříži. Později studoval v Německu, ale vrátil se do Paříže, aby se tady oženil s Francouzkou Martou Flache. Přesto pak působí především v Německu.

Diesel, který díky svému vynálezu velmi zbohatne, později o většinu majetku přichází a ocitá se v dluzích. Je hazardním hráčem, který rozhazuje většinu majetku v kasinech, a má proto na stará kolena život v troskách.

Leckdo by se mu proto nemohl divit, kdyby se rozhodl, že svůj život ukončí sám. A Diesel se před smrtí skutečně chová velmi podivně. Pálí důležité dokumenty a na loď se pravděpodobně zapisuje pod smyšleným jménem! Bojí se snad někoho, kdo by mohl odhalit jeho plán?

Trnem v oku mocných?

Diesel se mohl stát nepohodlným pro svůj zájem využívat jako paliva rostlinných olejů. Podle starších zpráv dokonce již jeden z jeho raných motorů běžel na arašídový olej.

Takové snahy ale působí jako noční můra pro naftovou a uhelnou lobby v době tvrdého průmyslového kapitalismu ještě více než dnes, kdy už známe biopaliva. Mohl proto být Diesel ve skutečnosti zabit?

„Pravděpodobněji se jeví možnost, že Diesel v Lamanšském průlivu ve skutečnosti nezemřel. Podle jedné z verzí tohoto případu přijal nabídku Britů ke spolupráci a pod novou identitou dál pracoval na svých vynálezech.

Inscenace sebevraždy pak mohla být dílem z britské tajné služby,“ tvrdí český badatel ing. Jan A. Novák (*1951). Opačná teorie zase hovoří o tom, že Diesel mohl být ve skutečnosti odstraněn, a to dokonce svými lidmi.

Příslušníci německé tajné služby ho mohli jednoduše umlčet, aby v 1. světové válce (1914–1918), která je v té době za dveřmi, nepomáhal svými vynálezy britským nepřátelům.

Zmizel, ale nezahynul?

Ve světle známých skutečností se zdá, že smrt Rudolfa Diesela zůstává i necelých 100 let od incidentu neobjasněna. Talentovaný vynálezce řešil existenční problémy, ale přesto se verzi o sebevraždě nechce příliš věřit.

Obzvláště pokud dnes víme, že jeho kajuta byla zamčena zevnitř! Tím pádem lze téměř jistě vyloučit i nešťastnou náhodu, při které by Diesel přepadl do moře a utopil se. Zůstává tedy varianta počítající s vraždou, nebo špiónskou kamufláží.

Stal se tedy geniální konstruktér nedobrovolnou potravou pro mořské živočichy, nebo snad dožil kdesi v hájemství změněné identity?