Sopky mohou způsobit obrovské katastrofy a ničit vše ve svém okolí. Zároveň poskytují úžasnou podívanou. Na světě jsou i takové sopky, na které se mohou lidé podívat velmi z blízka.

Yasur – nejmohutnější erupce

Kde: ostrov Tanna, Vanuatu, Oceánie

Nadmořská výška: 361 m n. m.

Nebezpečí: Turisté sem smějí pouze ve chvílích, kdy je oblast dle úřadů bezpečná.

Historie: Tento pacifický ostrov objevil v roce 1774 britský objevitel a mořeplavec James Cook, a to právě díky červené sopečné záři vulkánu.

O co jde: Souostroví Vanuatu tvoří celkem 83 ostrovů, leží přibližně 2350 km východně od Austrálie a vytváří pomyslné písmeno „Y“. Na ostrovech se nachází celkem šest sopek. Ta nejzajímavější leží na ostrově Tanna a jmenuje se Yasur.

Vulkán je stále velmi aktivní, ze svých útrob chrlí lávu několikrát za hodinu. Jedná se o velmi pozoruhodnou podívanou, kameny často z kráteru létají do výšky až 350 metrů.

Návštěva: I přes toto nebezpečí se mohou dobrodruzi, kteří sopku navštíví, dostat zhruba 150 metrů od okraje sopky a na vlastní oči vidět prskající lávu. Úchvatné je i okolí sopky, pokryté šedým sopečným pískem a připomínající povrch Měsíce.

Nejlepší čas pro návštěvu Yasuru má být před východem Slunce či hodinu až dvě po jeho západu, kdy magma a sopečné plyny září na noční obloze.

Landmannalaugar – nejsilnější gejzíry

Kde: Přírodní rezervace Fjallabak, Island

Nadmořská výška: 600 m n. m.

Nebezpečí: Erupce zde nehrozí.

Historie: Tento přírodní útvar vznikl v polovině 15. století erupcí sopky Brennisteinsalda, při které se vytékající láva prudce ochlazovala a vytvořila celistvé vulkanické sklo.

O co jde: Celá oblast Duhových hor je druhou největší geotermální oblastí na Islandu plná termálních pramenů a nachází se v islandském vnitrozemí. Svůj název získalo pohoří od obsidiánových a ryolitových vrcholů, zbarvených do oranžové, zelené a šedé barvy.

Zpod lávového pole vytéká teplý i studený pramen. Oba se pak vlévají do jednoho jezírka, ve kterém se mohou turisté vykoupat.

Návštěva: Vede zde několik turistických tras, nejznámější je čtyřdenní trek do Porsmorku. Základní trasa vede přes lávové pole Laugahraun k barevnému vrcholu Brennisteinsalda s horkými sopouchy a sirnými ložisky.

Bílý ostrov – nejvíce horké (a smradlavé) plyny

Kde: Severní ostrov, Nový Zéland

Nadmořská výška: 321 m n. m.

Nebezpečí: Poslední zaznamenaná aktivita nastala v roce 2013.

Historie: Ostrov pojmenoval britský cestovatel James Cook, který jej v roce 1769 objevil.

O co jde: Whaakari neboli Bílý ostrov je název aktivního stratovulkánu a stejně tak i ostrova, který se nachází 48 km od východního pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu. Vulkán je stále aktivní, od roku 1826 bylo zaznamenáno více než 35 erupcí společně s výpary sopečných plynů, vulkanického popela a lávy.

Whakkari je od roku 1953 přírodní rezervací.

Návštěva: Do jeho okolí se organizují výlety na lodích nebo vrtulníkem. S průvodcem se může návštěvník dostat do její blízkosti a na vlastní oči vidět bublající bahno a horké vulkanické prameny. Největší gejzír Pohutu stříká do výšky 30 metrů.

Skaliska kolem jsou zbarvena podle usazených materiálů, zejména žluté síry. Návštěvníci ale musí nosit při prohlídce plynovou masku, jelikož Bílý ostrov produkuje kyselou páru a plyn.

Kilauea – nejkrásnější bublající lávové jezero

Kde: Havajské ostrovy

Nadmořská výška: 1247 m n. m.

Nebezpečná: Činnost sopky se monitoruje a její pozorování je možné z bezpečné vzdálenosti.

Historie: Důkazy o první erupci pocházejí z roku 1750, sopka ale začala chrlit lávu již o mnoho dříve. Kvůli této erupci se vytvořily lávové proudy, které pokryly stovky km2 a změnily i pobřežní linie.

O co jde: Kilauea patří mezi nejaktivnější sopky na světě. Nachází se na Havajských ostrovech a jedná se o jednu z pěti štítových sopek, které tvoří celý ostrov. V překladu její název znamená „stříkat“ nebo „hodně se rozšiřovat“. Podle havajské historie chrlí lávu nepřetržitě už od orku 1983, v průměru 400 000 m3.

Návštěva: Vulkán je sice činný, zároveň patří mezi významné turistické atrakce. Existuje řada společností, které turisty vezmou na projížďky lodí, kde jsou svědky toho, jak láva teče do oceánu.

Lávové jezero Erta Ale – nejlepší pro dobrodružství

Kde: Afarská pánev, Etiopie

Nadmořská výška: 613 m. n. m.

Nebezpečí: Láva tu vytváří jezero a není tu stabilní země.

Historie: K vážnější erupci došlo v roce 2005, zabila okolo 250 kusů hospodářských zvířat. Tisíce lidí muselo kvůli této události uprchnout.

O co jde: Erta Ale patří mezi činné čedičové sopky nacházející se v severovýchodní Etiopii. Leží v pouštní bezodtokové oblasti v Danakilské proláklině. V amharštině znamená její název „kouřící hora“, jejímu nejjižnějšímu kráteru se říká „pekelná brána“. Vulkán se pyšní jedním unikátem – na svém vrcholu má obvykle jedno, někdy i dvě aktivní lávová jezera, která čas od času přetečou na jižní svah. Celkově na světě existuje pouze pět sopek s lávovými jezery.

Návštěva: U kráteru sopky nejsou žádná zábradlí, ani stezky. Návštěvníci sem mohou dojet na hrbu velblouda a pozorovat lávové jezero ze samého okraje sopky, která vře už od konce 70. let.

Nyiragongo – nejzajímavější hrana kráteru

Kde: Národní park Virunga, Demokratická republika Kongo

Nadmořská výška: 3 470 m. n. m.

Nebezpečí: Areál byl od roku 2012 uzavřený, v roce 2014 se návštěvníkům znovu zpřístupnil.

Historie: Velká erupce se udála v roce 1977 a zničila několik domů v blízkosti města Goma. Další se pak stala v roce 2002 a město Goma z půlky rozdělila. O život přišlo 100 lidí a další tisíce přišly o své domovy.

Láva ale posloužila i následně, když se použila jako stavební materiál pro nové domy přeživších.

O co jde: Sopka Nyiragongo se nachází v pohoří Virunga v Demokratické republice Kongo, nedaleko od hranic s Rwandou. Jedná se o stratovulkán, u kterého leží mohutné a stále se pohybující lávové jezero.

Láva o teplotě 800 až 950 °C je řídká a teče velmi rychle. Horké plyny tu vyvěrají na povrch a skrze rozpraskanou půdu tvoří krásné rudé fontány.

Návštěva: Dostat se na vrchol vulkánu není vůbec jednoduché. Návštěvníci musejí nejprve překonat 500 kilometrů terénním autem a zdolat převýšení 1400 metrů. Když se dobrodruzi proderou džunglí plné divokých zvířat, dostanou se na náhorní plošinu, ze které mohou sledovat fascinující vulkanickou podívanou.

Stromboli – nejsnadnější přístup

Kde: Liparské ostrovy, Itálie

Nadmořská výška: 926 m. n. m.

Nebezpečí: Nízké, lokace je monitorována a návštěvníky pouští jen se zkušenými průvodcem.

Historie: Od nejstarších dob sloužila sopka jako přírodní maják označující severovýchodní okraj Liparských ostrovů. Největší sopečné erupce byly zaznamenány v letech 1919 a 1930.

O co jde: Malý ostrov Stromboli se nachází v Tyrhénském moři a tvoří ho i stejnojmenný stratovulkán, který patří mezi nejaktivnější sopky na světě. Navenek není příliš vysoká, její základna se ale nachází 2400 metrů pod mořskou hladinou.

Podle tohoto vulkánu byl pojmenován strombolský typ vulkanické erupce.

Návštěva: Když je vulkán v klidnější fázi, mohou si návštěvníci vychutnat pohled i z vrcholu. Je velká pravděpodobnost, že výbuchy uvidí každý. Výtrysky lávy se opakují 2–3x za hodinu. Existuje několik způsobů, jak sopku navštívit.

Možností je letecká prohlídka vrtulníkem, lze se sem dostat i trajektem a následně vyrazit na vrchol.