„Viděl jsem je všechny a všechny věru stojí za to, abys je na svých cestách spatřil. Však když spatřil jsem Artemidin chrám, až k nebesům se zdvihající, na všechny ostatní ty divoucí stavby padl stín.“

Sedm divů světa je seznam starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a Středního východu.

Většinou jich dokážeme minimálně polovinu vyjmenovat a podvědomě je máme za nejúžasnější stavby, které kdy byly postaveny, ačkoli žádná z nich, až na egyptské pyramidy, už stovky let neexistuje a u většiny z nich ani nevíme, jak opravdu vypadaly. A stejně tak netušíme, kdo a kdy vlastně seznam sestavil.

To prostě musíš vidět!

Když se vydáte po jeho stopách, zavedou vás až do roku 140 př. n. l. ke zmínce v básni Antipatra ze Sidonu. I z ní je však zřejmé, že už tehdy jde o natolik známou skupinu staveb, že je básník nemá potřebu blíže popisovat.

Seznam zmiňují i další autoři, třeba historik Diodóros Sicilský (cca 90–27 př.n.l.), architekt Marcus Vitruvius Pollio (1. stol. př.n.l.) i historik a geograf Strabón (64 př.n.l.–19/24 n.l.).

Z jejich textů je zřejmé, že seznam není výsledkem žádné architektonické olympiády, ani všelidového hlasování, ale spíš turistickým průvodcem. Vzhledem k tomu, že neuvádí žádné stavby v Řecku samotném, dokonce ani velkolepou athénskou Akropoli.

„Je seznamem zajímavých staveb, které by měl navštívit vzdělaný Řek, putující po tehdy frekventovaných obchodních trasách,“ shrnuje teorie historiků spisovatel Paul Lunde (*1943).

Žádné divy, jen zajímavosti

Proto se také všechny, s výjimkou visutých zahrad, nacházejí blízko nebo přímo na pobřeží Středozemního moře. A proto také v seznamu není uvedena Babylónská věž, byť by si coby podivuhodné stavitelské dílo na takovém seznamu být určitě zasloužila.

V době sepsání seznamu už je totiž zříceninou a ty tehdy nikoho nezajímají. Dokonce ani v případě ostatních nejde o žádné divy. Ty se z nich stávají až později. Stačí drobná pravopisná chyba.

Řekové totiž nepíší o thaumates, divech, ale o theamates, věcech, které stojí za vidění.

Někdy je divů i deset

Kromě toho, že není jisté, kdo je autorem původního seznamu, není to jednoduché ani s jeho položkami. V různých seznamech se totiž jednotlivé položky liší. A přestože se mluví o sedmi divech, mění se i jejich počet. Někdy je jich deset, někdy i více.

Jeho dnešní sestavu nakonec dá světu spis O sedmi divech světa, nejstarší dílo, které se věnuje výhradně a podrobně popisu jednotlivých divů. Ovšem ani u něj není vše křišťálově jasné.

Většinou je sice přisuzováno řeckému inženýrovi a fyzikovi Filónovi Byzanstému (cca 280-220 př.n.l), podle dalších, je však dílem kompilátora žijícího až kolem 5. století, který vše sepíše na základě starších textů.

Ať tak či tak, tento seznam se stává, až jednu výjimku, oním seznamem jak ho známe dnes. Tou výjimkou jsou hradby Babylónu, které nahradí Alexandrijský maják. Právě tato sedmička se pro nás stává symbolem mistrovských děl starověké architektury. Tak schválně, dokážete je vyjmenovat bez pomoci Googlu či jiné záložní paměti?