Je víkendové brzké ráno a zatímco dospělým se z postele nechce, děti se potichu plíží do obýváku k televizi. Začíná totiž Studio Kamarád, pořad, který baví celé generace dětí už 36 let. Proč máme dětské pásmo tak rádi a jak se za dobu své existence změnilo?

Na dětské pořady většina z nás vzpomíná s nostalgií. A na patrně nejoblíbenější z nich se stále můžete v televizi podívat, ačkoli už jste školní aktovku dávno odložili někam do temného kouta.

Studio Kamarád (1981) se totiž stále vysílá a od dob svého vzniku se vlastně až tolik nezměnilo. Jak to vlastně všechno začalo?

Na dětských divácích záleží

V 80. letech se dramaturg Československé televize Jiří Chalupa (*1946) rozhodne, že je zapotřebí vytvořit pořad, který by bavil dětské diváky, a proto osloví výtvarníka Stanislava Holého (1943–1948).

Ten pro něj vytvoří fascinující pestrobarevný svět plný roztodivných postaviček. Studio Kamarád, vůbec první dětské televizní pásmo u nás, je na světě. Vysílá se každou neděli, a to od půl osmé ráno. Pořad trvá zhruba dvě hodiny.

Kamarádi, máme vás rádi

V pořadu se objevují dvě loutky, panďuláci Jů a Hele, kteří se navzájem zdvořile oslovují ve středním rodě, aby se s nimi mohli identifikovat chlapečci i holčičky.

Autoři pořadu později přiznávají, že se při jejich tvorbě inspirovali zejména zahraničními dětskými pořady Sezamová ulice (1969) a Muppet Show (1976).

Hlavním postavám neustále dělá ze života peklo záškodník Muf, který si nepotrpí na slušné vychování, a tak se dvěma milým postavičkám, které prosluly zejména hláškou „Kamarádi, máme vás rádi“, neustále posmívá a dělá jim všelijaké naschvály.

Své hlasy propůjčili dvěma plyšovým přátelům známí herci. Hlas Jů patří odjakživa Jiřímu Lábusovi (*1950), zatímco Hele promlouvá nejprve hlasem Milana Něděly (1934–1997), který však ze zdravotních důvodů skončí. Poté jeho roli přebere Ota Jirák (*1949).

Zlotřilému Mufovi zase propůjčila život Zuzana Skalníková (*1949). Každou z loutek poté ovládají dva loutkoherci, protože obzvláště složitější pohyby jsou v případě takto velkých postaviček velice náročné.

Přestože jsou postavičky za dobu své existence několikrát staženy z obrazovek, diváci si je pokaždé vyžádají znovu.

36 let zábavy

Pořad, kterým zpočátku provázejí moderátoři Jiří Chalupa (*1946) a Lenka Vavrinčíková (*1968), sestává z komických výstupů loutek, rozhovorů, krátkých pohádek na pokračování, vzdělávacích pořadů či delších filmových pohádek, kterými celé pásmo zpravidla končí.

Po roce 1991 však v jeho podobě nastává malá změna. V rámci porevolučních snah o přiblížení se Západu je změněn název pořadu a za dlouhá léta se jich vystřídá několik.

České děti se tak postupně mohou dívat na pořady s názvem Studio Rosa, Jůhele neděle, Ži – Ra – Fa, Kouzelná půda, Edův pohádkový balík či Hřiště 7.

V roce 2011 se k 30. výročí dramaturgové vrátili k původnímu názvu Studio Kamarád, pod kterým pořad sledují děti dodnes.

Dlouhá řada moderátorů

Kromě Jiřího Chalupy a jeho kolegyně Lenky se na moderování Studia Kamarád postupně podílelo velké množství moderátorek a moderátorů. Byli to třeba Štěpánka Haničincová (1931–1999) nebo Jan Rosák (*1947) a Martha Issová (*1981).

Zapomenout ale nesmíme ani na moderátory, které nejspíš znáte také z dalších dětských pořadů, jako například Michala Nesvadbu (*1957), Magdu Reifovou (*1963), Libuši Havelkovou (1924–1917), Dádu Patrasovou (*1983) nebo Boba Klepla (*1958).

Na přelomu tisíciletí se zde objeví také tehdy začínající moderátor Libor Bouček (*1980).

Líheň známých tváří

Po samém zrodu pořadu se ve Studiu Kamarád objevuje pořad Malý televizní kabaret (1977), který představuje výrazný průlom v oblasti dětské televizní tvorby. Je vůbec prvním varieté, jež pro děti televize připravuje.

Sestává především z písniček a krátkých humorných scének, které se dotýkají témat blízkých všem dětem. Za zmínku určitě stojí také fakt, že právě zde se zrodí mnohé hvězdy, jež se později proslaví ať už na poli televizní, či filmové tvorby.

Objevovat se zde začne například Jitka Molavcová (*1950), Pavel Zedníček (*1949), Štěpánka Haničincová nebo Josef Dvořák (*1942).

Časy se mění a děti s nimi

Za celou dobu své existence se pořad pochopitelně mnohokrát promění, a to především po obsahové stránce.

Zatímco dříve se postavičky i moderátoři stavějí zcela výhradně na stranu dětí a dospělé u televizních obrazovek kolikrát neváhají otevřeně kritizovat, což někteří rodiče nesou s nelibostí, dnes tato rebelie chybí.

A ačkoli je vizuální podoba pořadu se všemi jeho pestrobarevnými květinami zachována, loutky se učí nové vtipy, které jdou s dobou a dnešní mládež jim má šanci rozumět.

Kvůli vzniku samostatné dětské stanice Déčko je řada složek Studia Kamarád, jako například vzdělávací pořady, upozaděna, protože nově mají ve vysílacím čase vlastní prostor v podobě Zpráviček nebo Michalových barviček.

Místo toho se nyní pásmo soustředí na laskavý humor, kterého je v dnešním světě nedostatek, a na pohádky.

Oblíbenost stále stoupá

Zatím to nevypadá, že by se Česká televize se Studiem Kamarád chtěla rozloučit. Jedná se totiž o nejsledovanější pořad pro děti, a jak se zdá, diváků stále přibývá. Každé téma se však občas okouká, a tak je třeba vymýšlet neustále nějaké inovace.

A tak se kromě dalších a dalších pohádek postupně objeví také celá řada nových postaviček. Muf dostává dívčí protějšek Fámulu, objevují se tryskomyši Tryský a Tryskáček, pan Pip, motýlka Otylka nebo plyšový muzikant Hary Šoumen.

Jů a Hele tak nyní mají kamarádů opravdu požehnaně! Za 36 let existence Studia Kamarád se odvysílalo 1841 epizod, jež trvaly přes neuvěřitelných 5000 hodin.