Nejdražší součástkou auta na elektřinu je jeho baterie. Má sice omezenou životnost 8 až 10 let, ale pak ještě nemusí patřit do starého železa. Mnohé automobilky se snaží vdechnout použitým kusům „druhý život“ a provozují je jako zásobárny energie klidně dalších 10 let. Překvapivě 5 stovek zbrusu nových baterií pro BMW i3 se v žádném elektroautě ani neohřálo a rovnou je poslali rovnou stabilizovat elektrickou síť poblíž větrné elektrárny ve Walesu.

Elektromobil BMW i3 se podle statistiky portálu EVObsession stal loni v Evropě dokonce 2. nejprodávanějším autem čistě na elektrický pohon. To znamená, že německá automobilka se při prodeji baterií v žádném případě jen nezbavovala zbytečného harampádí, které by jinak na trhu neudala.

Baterky z elektroaut stabilizují elektrickou síť

Zkrátka nabídka od švédské energetické firmy Vattenfall musela být dostatečně výhodná, aby se vyplatilo 500 baterií s kapacitou 33 kWh, původně určených pro elektromobil i3, rovnou instalovat jako úložiště elektřiny. Společnost Vattenfall provozuje větrnou elektrárnu Pen y Cymoedd v britském Walesu. Obchodem s BMW tak švédská firma získala bateriový systém o výkonu 22 MW, jež pomáhá kompenzovat proměnlivou výrobu elektřiny z větrných turbín.

Kam míří staré baterky z elektroaut?

Do „důchodu“ odchází baterie v elektromobilech, když jejich kapacita klesne zhruba pod 80 %. Taková úroveň ale bohatě dostačuje pro jiné způsoby využití. Vysloužilé li-onky z elektromobilů použil například autovýrobce Nissan pro ukládání energie k provozu fotbalového stadionu Ajaxu Amsterdam. Baterky také často končí jako stabilizující prvky rozvodné sítě poblíž nevyzpytatelných slunečních a větrných elektráren.

Všechny staré baterie nakonec putují na recyklaci, kterou zařizují samotné automobilky. Jelikož elektromobilita se teprve rozjíždí, nejde o žádné závratné množství, spíš o jednotlivé kusy. Proto recyklace představuje zatím poměrně nákladnou záležitost. Až si auta na elektřinu oblíbí více motoristů, cena za recyklaci baterií půjde dolů.