Jejich onemocnění většinou nebolí. Když už se nějak projeví, může být pozdě na léčbu a na řadu přichází dialýza nebo transplantace. Prevence onemocnění ledvin je přitom jednoduchá a dostupná každému.
Přečtěte si nejčastější mýty o ledvinách vyvrácené odborníky, abyste věděli, čemu už nemáte věřit!
„Onemocnění ledvin je vzácné“
Asi vás to překvapí, ale podle statistik ÚZIS asi 11000 pacientů ročně v Česku podstoupí hemodialýzu, při které se mimotělně čistí krev, protože jejich ledviny tuto funkci už nezvládají. Z toho přibližně 6000 pacientů se musí léčit dlouhodobě.
Podle dat České nefrologické společnosti bývá selhání ledvin až ve 40 % případů způsobené jejich poškozením v důsledku cukrovky. Může být také důsledkem vysokého krevního tlaku, některých chorob ledvin nebo autoimunitních onemocnění, která ledviny poškozují.
O chronické selhání jde u takových pacientů, kteří potřebují dialyzační léčbu delší než tři měsíce.
„Kdybych měl nemocné ledviny, poznal bych to“
Bohužel, většina lidí s nemocnými ledvinami vůbec netuší, že mají problém. Proč? Především proto, že se raná stadia onemocnění ledvin neprojevují žádnými příznaky. Když se nějaké objeví, často se už jedná o pokročilé stádium onemocnění.
Jediný spolehlivý způsob, jak si ověřit zdraví vlastních ledvin, je laboratorní vyšetření vzorku moči a krve v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře.
„Na prohlídku hrazenou pojišťovnou zahrnující orientační vyšetření moči má každý pacient nárok jednou za dva roky.
U pacientů s diabetem, hypertenzí či kardiovaskulárními komplikacemi ji doplňuje také laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace (eGFR). A to od 50 let věku každé čtyři roky.
Tato vyšetření umožňují včasnou diagnostiku onemocnění ledvin. Díky tomu může být pacient referován do specializovaného nefrologického pracoviště a zahájena léčba.
Cílem je zpomalit rozvoj onemocnění a snížit nutnost dialyzační léčby,“ vysvětluje předsedkyně České nefrologické společnosti prof.
MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
„Pokud mám k onemocnění ledvin dědičnou predispozici, stejně s tím nic neudělám“
Neplatí, že se onemocnění ledvin rozvine u každého, kdo k němu má dědičnou predispozici nebo je v rizikové skupině. Riziko lze snižovat především zdravým životním stylem.
Tedy racionální stravou bez nadbytku tuků, dostatečným příjmem tekutin (2-2,5l/den) a pohybem (10 000 kroků denně), omezením alkoholu a nekouřením. Také je vhodné nepřehánět užívání volně prodejných analgetik, jako je ibuprofen. To jsou jednoduché základy dostupné každému, které pomáhají riziko snižovat.
„Nikdo pořádně neví, co vlastně způsobuje onemocnění ledvin“
Možných příčin onemocnění ledvin je poměrně mnoho, nicméně dvě nejčastější jsou vysoký krevní tlak a cukrovka. Oba tyto stavy mohou mít na ledviny negativní vliv tím, že poškozují jejich drobné cévy.
Proto je důležitá správná, tedy lékařem předepsaná kompenzace diabetu a vysokého krevního tlaku u každého, kdo těmito potíži trpí.
Mezi další příčiny patří různá onemocnění kardiovaskulárního oběhu, glomerulonefritidy (postižení ledvinných klubíček – glomerulů), obezita, choroby močového ústrojí a epizody akutního poškození ledvin v důsledku otrav, infekcí a šokových stavů.
„Jediným řešením při onemocnění ledvin je dialýza“
Není pravda, že dialýzu potřebuje každý pacient s onemocněním ledvin. Jedná se o progresivní onemocnění – zhoršuje se tedy postupně a v raných stádiích se jeho postup zpomaluje dietou (s omezením bílkovin a soli) a pomocí léků.
Správně volenou terapií v rukách odborníka – nefrologa – je u řady lidí možné rozvoj onemocnění zpomalit a užívat si plnohodnotný život. Proto je důležitá včasná diagnóza a rychlé zahájení léčby. Dialýza nebo transplantace přichází na řadu v případě selhání funkce ledvin.
