Strůjce povstání, muž v pozadí srbského atentátu, schopný řecký vojevůdce a Američanka, která má radiovou relací pomáhat nepřátelskému Japonsku. Všem hrozí poprava, jen jedna z těchto osob získá milost. Tipnete si která? 

Abu Taher (1938–1976) byl původně voják pákistánské armády, který roku 1971 přeběhne se třemi přáteli do Indie. Po mnoha prověrkách místní výzvědné služby slouží v armádě, konkrétně jako major v osvobozenecké válce v Bangladéši. Získá však příliš velký vliv.

Hnán komunistickými ideály vede roku 1975 povstání, při kterém je zabito několik důstojníků. Ještě téhož roku je Taher vlastními lidmi zajat a obviněn z vraždy a zrady. Nakonec ho 1. července 1976 oběsí.

28. června 1914 je v Sarajevu spáchán srbskými nacionalisty atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d’Este (1863–1914). Tento čin se stane záminkou pro rozpoutání první světové války.

Za atentátem stojí tajná organizace Černá ruka, jejímž vůdcem je srbský vojenský rozvědčík a plukovník Dragutin Dimitrijević (1876–1917), zvaný Apis. Podle některých teorií za atentátem mohla stát srbská či ruská vláda nebo některé francouzské tajné organizace.

Dimitrievič je v soluňském procesu odsouzen za velezradu k trestu smrti a později zastřelen.

Georgios Hatzianestis (1863–1922) se do dějin zapsal jako jeden z nejznámějších řeckých vojevůdců a generálů. Úspěšně se účastní první i druhé balkánské války (1912–1913). Po první světové válce se stává ředitelem Řecké vojenské akademie.

Jako podporovatel sesazeného řeckého krále a kvůli neúspěchům řecké armády v řecko-turecké válce (1919–1922) je však propuštěn. Výrazně početnější turecké oddíly tehdy v Malé Asii jednoduše poráží řeckou armádu a vtrhnou do této země. V listopadu 1922 ho čeká poprava za údajnou velezradu – kvůli porážce s Turky.

Americká občanka Iva Ikuko Toguri D’Aquino (1916–2006) je po konci druhé světové války souzena kvůli propagandistickému vysílání japonského Rádia Tokio (dnes NHK) během války v Tichomoří. Iva stane před americkým soudem.

Ten se shodne, že její vysílání bylo neškodné. Federální úřad ale obnoví proces a 25. září 1948 ženu odsoudí za „poskytování pomoci vládě Japonska v době války“.

V do té doby nejnákladnějším a nejdelším procesu v historii USA (dnes by stál v přepočtu 180 000 000 korun) ale figurují minimálně dva křivopřísežníci. To ale odhalí až reportér listu Chicago Tribune Ron Yates. Na jeho podnět je roku 1977 Iva konečně očištěna.