Představte si, že někdo ovládá vaše tělo a nutí vás dělat věci proti vaší vůli. Ve světě přírody to není sci-fi, ale běžná strategie přežití.

Někteří paraziti totiž dokážou manipulovat chováním svého hostitele tak dokonale, že z něj udělají nástroj pro vlastní rozmnožování.

Jedním z nejznámějších příkladů je parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis. Napadá mravence v tropických lesích a postupně přebírá kontrolu nad jejich nervovým systémem.

Infikovaný mravenec opustí kolonii a vyšplhá na list nebo větvičku, kde se pevně zakousne do žilky rostliny. V tu chvíli už nemá kontrolu nad vlastním tělem.

Houba ho zevnitř postupně usmrtí, vyživí se jeho vnitřnostmi a z jeho hlavy vyroste plodnice, která do okolí uvolňuje spory. Ty pak infikují další mravence a celý podivný cyklus začíná znovu.

Když se myši přestanou bát koček

Dalším fascinujícím manipulátorem je parazit Toxoplasma gondii. Tento mikroskopický organismus může infikovat mnoho živočichů, ale k rozmnožování potřebuje kočky. Pokud se dostane například do těla hlodavce, začne ovlivňovat jeho mozek.

Myš nebo potkan pak ztrácí přirozený strach z koček a dokonce je přitahuje jejich pach. Výsledek je předvídatelný, hlodavec se stane snadnou kořistí a parazit se tak dostane do těla kočky, kde může dokončit svůj životní cyklus.

Toxoplasmosou, kterou tento parazitický prvok způsobuje, se mohou nakazit i lidé třeba z nedostatečně upraveného masa.

U většiny probíhá bez příznaků, ale studie uvíději, že může ovlivňovat lidské chování, nakažený člověk v kritických chvílích reaguje pomaleji. Chová se tedy vlastně podobně jako zpomalená myš, která se pak lehce stane kočičí kořistí.

Největším riziko ale představuje pro těhotné ženy, jejich infikovaný plod mlže zemřít nebo mu Toxoplasma způsobí vážné vývojové vady.

Opakující se pokus

Další zvláštní strategii má motolice Dicrocoelium dendriticum, známá jako kopinatá motolice. Drobný parazit prochází během svého života několika hostiteli, nejprve plži, poté mravenci a nakonec býložravci, například ovcemi nebo kravami.

Když se larva dostane do těla mravence, pronikne až do jeho nervové soustavy. Ovlivní jeho chování tak, že večer nutí mravence vyšplhat na vrchol stébla trávy a pevně se do něj zakousnout kusadly. Mravenec tam zůstane nehybně viset až do rána.

Právě v tu chvíli ho může snadno sežrat pasoucí se zvíře. Parazit se tak dostane do těla svého konečného hostitele, kde dokončí vývoj a začne se rozmnožovat.

Pokud mravenec přežije a není sežrán, parazit ho ráno nechá sestoupit zpět na zem, aby mohl pokus zopakovat další večer.

Zrcadlo neurologických poruch

Vědci dnes zkoumají, jak přesně tyto organismy ovlivňují nervový systém a chemii mozku. Jejich výzkum totiž může pomoci pochopit nejenom složité vztahy panující v přírodě, ale také fungování lidského mozku a některých neurologických poruch.

Podivní živočichové využívající ostatní ke svým účelům tak mohou být nakonec i k něčemio užiteční.