Vážně vám porostou chloupky rychleji a mnohem hustší, když se holíte? A co vajíčka? Je pravda, že to jsou zabijáci našeho zdraví? EpochaPlus.cz vám odpoví na tři populární mýty!
1: Co ukrývá vejce?
Pověra: Vejce prudce zvedají cholesterol v těle a způsobují tak infarkt.
Verdikt: NE
Obyčejné slepičí vajíčko nemá dobrou pověst. Pokud máte vyšší hladinu cholesterolu, neměli byste prý jíst víc než dvě týdně. Co je na tom pravdy? Dnešní dietologové již vejce nepovažují za hrozbu.
Vajíčko sice obsahuje 200 miligramů cholesterolu, ale hlavně 1700 miligramů lecitinu, který potřebujeme například pro stavbu buněčných membrán. A to není zdaleka vše, ve vejci najdete snad všechny vitaminy.
Chybí jen vitamin C. Cholesterol totiž zvedají hlavně nasycené tuky. Stačí, když si vajíčka nebudete smažit na sádle či másle. Ve žloutku navíc najdete i olejovou a linolovou kyselinu, které prospívají srdci.
2: Zatracená žiletka!
Pověra: Oholené chloupky posléze dorostou silnější a tmavší.
Verdikt: NE
Z takřka neviditelných chloupků jsou teď tmavé dráty, které musíte holit takřka každodenně? Žiletku z toho ale neobviňujte. Ta může jen za takřka optický klam, při kterém seříznutý chloupek pouze vypadá silnější.
Chybí mu totiž jemnější, seříznutá část na úplném konci. Většina žen si začne holit nohy v pubertě, tedy v době, kdy by se chloupky postupně ztmavily i bez holení. Odborníci jsou zajedno:
Správným a šetrným holením nejenže kůži neškodíte, ale ani nezpůsobujete růst silnějších a tmavších chloupků a vousů. „První klinické studie pocházejí z roku 1928 – přesto se tahle pověra stále mezi lidmi drží.
Holení skutečně nemá vliv na tloušťku nebo rychlost opětovného růstu chloupků,“ potvrzuje vědecký tandem výzkumnice Rachel C. Vreemanové a jejího kolegy, docenta pediatrie Aarona E. Carrola.
Pokud by byl tenhle mýtus pravda, zřejmě by fungoval i na vlasy. Oholili byste plešatící hlavu a hned měli bujarou kštici!
3: Život jako mrknutí
Pověra: Suchozemský život existuje v porovnání se stářím naší planety jen titěrný zlomek času.
Verdikt: ANO
Vzpomeňte si na základoškolské lavice. Podle dnes již zastaralého názvosloví víme, že předgeologické období vystřídaly prahory a starohory a pak již slavné prvohory a jejich pokračování až do čtvrtohor.
Země vznikla před 4,56 miliardy let, takže pokud bychom jmenovaná období rozdělili do podobných časových úseků – tady se ale musíme zastavit. Naše planeta byla většinu své existence neobyvatelnou hroudou.
Vždyť vůbec první mnohobuněční tvorové (o zvířatech se ještě nedá mluvit) se objevují zhruba před 2,1 miliardou let, tedy až v polovině dosavadního života Země!
Pokud si chcete představit život alespoň vzdáleně připomínající ten dnešní, musíte se snížit o řád níž. První suchozemští obratlovci jsou staří pouhých 370 milionů let a savci jen 200 milionů let. Existence lidí je tak v životě Země míň než doba, za kterou stačíte mrknout.
