2004 EW95: Planetka, která zdrhla na periferii Sluneční soustavy

Mezinárodní tým astronomů použil dalekohledy ESO k prozkoumání objektu, který je pozůstatkem primordiální hmoty Sluneční soustavy. Vědci zjistili, že neobvyklé těleso Kuiperova pásu s katalogovým označením 2004 EW95 je značně bohaté na uhlík.

Jedná se o první planetku v této vzdálené, chladné oblasti Sluneční soustavy, u které bylo něco takového pozorováno.

Tento podivný objekt pravděpodobně vznikl v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a následně byl vypuzen z místa původu do miliardy kilometrů vzdáleného exilu v Kuiperově pásu.

Oběžná dráha 2004 EW95. Zeleně je znázorněna oběžná dráha Uranu, modře Neptunu.

Počáteční fáze vývoje Sluneční soustavy byly velmi bouřlivým obdobím.

Současné teoretické modely období ukazují, že obří plynné planety krátce po svém vzniku začaly putovat Sluneční soustavou a přitom vypuzovaly malá kamenná tělesa z vnitřních oblastí na protáhlé oběžné dráhy daleko od Slunce.

Konkrétně tyto modely předpovídají, že současný Kuiperův pás by měl obsahovat malý počet na uhlík bohatých planetek pocházejících z vnitřní Sluneční soustavy.

Při výzkumu 2004 EW95 byly nápomocny přístroje Evropské jižní observatoře.

Nedávno publikovaná práce prezentuje první spolehlivá pozorování na uhlík bohaté planetky v Kuiperově pásu a přináší tak silný důkaz podporující předpovědi teoretických modelů popisujících bouřlivé mládí naší Sluneční soustavy.

Planetka 2004 EW95 kdysi dávno mívala skvělý výhled na pruhy planety Jupiter.

Malému týmu astronomů pod vedením Toma Seculla (Queen’s University Belfast, UK) se na základě pečlivých pozorování získaných pomocí řady přístrojů pracujících s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) podařilo změřit složení neobvyklého tělesa Kuiperova pásu 2004 EW95. Zjistili, že se jedná o planetku typu C, a to by znamenalo, že původně vznikla ve vnitřní části Sluneční soustavy a na svou současnou dráhu se přesunula až později.

Z Kuiperova pásu není Slunce větší než špendlíková hlavička.

Na neobvyklé vlastnosti tělesa s katalogovým označením 2004 EW95 poprvé upozornila rutinní pozorování pomocí kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope), která pořídil Wesley Fraser, astronom z Queen’s University Belfast a člen týmu vědců podepsaných i pod touto prací.

Spektrum záření odraženého od povrchu planetky 2004 EW95 se výrazně liší od dalších malých těles Kuiperova pásu – ta většinou mají spektra bez nápadných struktur, která umožňují zjistit jen málo informací o složení povrchu.