Domů     12 nejkrásnějších atmosférických jevů
12 nejkrásnějších atmosférických jevů
13.8.2020

Na nebi lze více či méně často pozorovat ty nejnádhernější přírodní úkazy. Už jste je někdy spatřili?

Polární záře

O co jde: světelné úkazy, probíhající v zemské atmosféře

Mezi nejkrásnější přírodní krásy patří polární záře. Světelný úkaz, který probíhá v atmosféře ve výšce od 80 do 100 km.

Poprvé označil polární záři francouzský hvězdář, filozof a kněz Pierre Gassendi v roce 1621. Její jméno vzniklo složením jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého výrazu pro severní vítr – boreas.

Tento nádherný úkaz vzniká vlivem nerovností v magnetickém poli Slunce. Sluneční skvrny totiž vyvolávají obrovské erupce částic protonů, elektronů a dalších částic, které následně letí vesmírem.

Polární záře se objevuje nejčetněji od podzimu do jara, a to ve večerních hodinách, mezi 21. a 01. hodinou.
Polární záře se objevuje nejčetněji od podzimu do jara, a to ve večerních hodinách, mezi 21. a 01. hodinou.

Když se pak setkají s magnetickým polem Země, střetnou se s atomy v zemské atmosféře a dojde k jejich rozsvícení. Můžeme je většinou pozorovat v podobě světelných pruhů, oblouků nebo spirál, které hýří všemi barvami, od růžové, červené a fialové po bílou.

Polární záře jsou nejlépe viditelné v polárních oblastech, nejčastěji v Kanadě, na Aljašce nebo ve Skandinávii.

Zelený paprsek

O co jde: zelené světlo, vycházející při východu nebo západu Slunce

Tento optický jev se objevuje při zapadajícím nebo vycházejícím Sluncem, kdy je během velmi krátkého okamžiku možné zahlédnout jasné zelené světlo. Úkaz se projevuje hlavně v momentě, kdy je jasná obloha a slunce zrovna zapadá za horizont.

Záblesk způsobují vrstvy atmosféry Země, které se chovají jako hranol a lámou světlo. Zatímco červené a žluté paprsky jsou v daný okamžik už za obzorem, zelenou, modrou a fialovou barvu lze ještě několik vteřin pozorovat.

Není nic překvapivého, že na tento úkaz upozornili především námořníci, kteří trávili dlouhý čas na moři.

Mýtus o zeleném záblesku vytvořil Jules Verne, který ve svém románu Zelený paprsek tvrdil, že kdo se zadívá do světla, získá schopnost vidět do duší všech lidí.
Mýtus o zeleném záblesku vytvořil Jules Verne, který ve svém románu Zelený paprsek tvrdil, že kdo se zadívá do světla, získá schopnost vidět do duší všech lidí.

Parhelium

O co jde: skvrny, které se tvoří po obou stranách Slunce

Parhelium se také nazývá vedlejší slunce či paslunce. Patří mezi jeden z tzv. halových jevů, které vznikají na slunci nebo měsíci. Na první pohled vypadá jako skvrna, která se nachází vedle Slunce.

Velmi často se objevuje ve dvojici s podobnou skvrnou na opačné straně. Tento přírodní úkaz vzniká lomem paprsků světla, které procházejí bočními stěnami ledových krystalků, jež mají tvar destiček. Nejčastěji bývají duhově zbarvené.

Je-li slunce právě na horizontu, jsou vedlejší slunce viditelná ve vzdálenostech 22° přímo na malém halu, s rostoucí výškou se vzdalují.

Mraky, které obsahují ledové krystalky, musí být uspořádány tak, aby do nich sluneční světlo procházelo vodorovně.
Mraky, které obsahují ledové krystalky, musí být uspořádány tak, aby do nich sluneční světlo procházelo vodorovně.

Oblaky mamma

O co jde: druh bouřkového mraku typu cumulonimbu

Culumonimbus patří mezi bouřkové mraky, které se nachází ve velkých výškách kolem 5 až 15 km. Oblaky mamma je jedním z druhů připomínající ženská ňadra, která jako by visela ze spodní strany bouřkového mraku.

Tvoří se především v letním teplém a bouřkovém počasí ve vyšších vrstvách atmosféry. Jejich horní část má typický tvar kovadliny. Většinou se tyto mraky objeví jako jev ustupující síly bouře a rozpadu oblačnosti do cirrů.

Mraky velmi často zvýrazňuje zapadající slunce, když je velmi nízko nad obzorem a osvětluje je ze spodní části. Slunce jim tak dává světlejší barvu a zdůrazňuje jejich tvar.
Mraky velmi často zvýrazňuje zapadající slunce, když je velmi nízko nad obzorem a osvětluje je ze spodní části. Slunce jim tak dává světlejší barvu a zdůrazňuje jejich tvar.

Autocumulus lenticularis

O co jde: čočkovitý tvar mraku typu lenticularis

Tyto mraky mají typický čočkovitý tvar bílé až tmavě šedé barvy, takže je v minulosti často lidé považovali za UFO. Většinou se vyskytují ve výškách od 2 do 7 km, přičemž jsou navzájem oddělené a uspořádané do řad v jednom nebo ve dvou směrech.

Vznikají hlavně při intenzivním proudění větru, který vane přes horskou překážku. Pro jejich zrod je potřeba dostatečné vlhkosti vzduchu. Nejčastěji jsou k vidění hlavně v závětří hor v Andách, Himálaji, ale také v Krušných horách. Úchvatné jsou jejich okraje, které se třpytí a získává perleťový lesk.

Tyto mraky mohou vytvořit i vrstvu oblačnosti, ze které padají srážky.
Tyto mraky mohou vytvořit i vrstvu oblačnosti, ze které padají srážky.

Duha

O co jde: barevný oblouk, který vzniká při dešti

Duha patří zřejmě k nejkrásnějším optickým jevům. Na obloze ji můžeme spatřit jako skupinu barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního a měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře.

Vědecky duhu popsal v polovině 17. století Isaac Newton, který prokázal, že když paprsek světla prochází skleněným hranolem, láme se a vytváří spektrum barev.

Norské národy popisovaly duhu jako Bifröst, tedy most mezi nebem a zemí. Podle židovsko-křesťanské tradice duha značila smlouvu s Bohem, že už nemůže povodní zničit svět.
Norské národy popisovaly duhu jako Bifröst, tedy most mezi nebem a zemí. Podle židovsko-křesťanské tradice duha značila smlouvu s Bohem, že už nemůže povodní zničit svět.

Světlo pak za deště nebo mlhy prochází každou jednotlivou kapkou. Velikost oblouku závisí na výšce slunce nad obzorem a výšce pozorovatele. Pokud se člověk nachází např. v balónu, může spatřit duhu i jako celý uzavřený kruh.

Od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá až fialová.

Koróna

O co jde: plynná horní vrstva sluneční atmosféry

Kolem slunce nebo měsíce se občas objevuje jeden nebo více světlých prstenců. Ty vznikají, když světlo od těchto těles prochází tenkou vrstvou oblačnosti tvořené vodními kapkami.

Korónu tvoří žhavé plyny unikající z fotosféry slunce, které svítí zhruba stejně jako měsíční úplněk a je pozorovatelná při úplném zatmění slunce. Někdy je koróna bělavá, jindy zase intenzivně duhově zbarvená.

Vzniká ohybem světla na drobných kapičkách vody, které jsou obsaženy v oblacích, mlze či kouři. Vysvětlení tohoto jevu na základě ohybu světla podal v roce 1852 francouzský fyzik Emil Verdet.

Kromě zatmění slunce se dá koróna pozorovat pomocí přístrojů umístěných mimo atmosféru Země v ultrafialové nebo rentgenové oblasti spektra.
Kromě zatmění slunce se dá koróna pozorovat pomocí přístrojů umístěných mimo atmosféru Země v ultrafialové nebo rentgenové oblasti spektra.

Irizace

O co jde: částečná koróna, která vzniká ohybem světla na vodních kapkách

Irizace se projevuje jako barevné skvrny, které jsou roztroušené po oblaku nebo jako barevný lem na okraji mraku. Irizace se projevuje jako perleťové zbarvení, v němž převládají červenavé a zelenavé odstíny.

Intenzivní irizací podléhá i vzácný druh tenkých oblaků vyskytujících se ve velkých výškách kolem 20–30 km, tedy ve stratosféře. Jejich perleťový jas se projevuje nejvýrazněji, jsou-li na soumračné obloze ještě osvětlovány paprsky z již zapadlého Slunce.

Nejčastěji se vyskytují poblíž hornatých oblastí Skandinávie při rychlém vzdušném proudění.
Nejčastěji se vyskytují poblíž hornatých oblastí Skandinávie při rychlém vzdušném proudění.

Malé a velké halo

O co jde: Pohledem přes zemskou atmosféru se okolo Slunce nebo Měsíce nachází řídký oblak tvořený krystalky ledu, který vlivem odrazu paprsků vytváří světelné jevy.

Halové jevy patří mezi optické jevy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních nebo měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. Aby k takovému úkazu došlo, musí mít krystalky ledu tvar šestiboké destičky nebo hranolu.

Jako první tyto jevy popsal Aristoteles. Ledové krystalky se nacházejí v jemných řasových oblacích ve výškách nad 6 km, mohou se však vyskytovat za chladu i v přízemní vrstvě ovzduší, což se děje nejvýrazněji na Antarktidě.

Nejčastěji se objevuje malé halo o poloměru 22° kolem slunce, velké halo má zdánlivou úhlovou vzdálenost od zdroje 46° a není již tak výrazné.
Nejčastěji se objevuje malé halo o poloměru 22° kolem slunce, velké halo má zdánlivou úhlovou vzdálenost od zdroje 46° a není již tak výrazné.

Fata morgána

O co jde: obraz vzdáleného objektu, který se zrcadlí ve vzduchu atmosféry

Název tohoto úkazu je odvozen od Morgany Le Fay, mýtické sestry anglického krále Artuše. Během faty morgány se předměty zdají být neskutečné a vypadají, že se volně vznášejí ve vzduchu.

Nejčastěji jsou pozorovány na místech, kde se nacházejí rozsáhlé rovné plochy, což jsou například pouště, polární oblasti nebo horská sedla, případně se vyskytují nad vodními hladinami po chladném ránu. Vzdálený objekt se zrcadlí kvůli teplotní inverzi. Na princip přišel již kolem roku 1650 Francouz Pierre Fermat.

Podle některých teorií prý fata morgána neodráží jen okolní prostor, ale je i jakýmsi oknem do budoucnosti.
Podle některých teorií prý fata morgána neodráží jen okolní prostor, ale je i jakýmsi oknem do budoucnosti.

Smog

O co jde: atmosférický jev, který vzniká lidskou činností

Také smog patří mezi atmosférické jevy, nevzniká ale přirozeně. Při velmi nízké vlhkosti má podobu vrstvy kouře. Jedná se o jev, během kterého je atmosféra obohacena o složky, při níž se v normální situaci nevyskytují a jsou pro lidské zdraví škodlivé.

Rozlišujeme dva druhy: redukční a oxidační. Redukční smog se skládá z městského a průmyslového kouře s mlhou a nejčastěji se vyskytuje v zimě s výraznými přízemními inverzními teplotami. Je v něm obsažen oxid siřičitý a další látky, které snadno podléhají oxidaci.

Nechvalně známý je londýnský smog, a to už od římských dob. Tehdy kvůli němu zemřely v Londýně tisíce lidí. I v dnešní době umírá v Evropě na následky smogu každý rok kolem 20 000 lidí.
Nechvalně známý je londýnský smog, a to už od římských dob. Tehdy kvůli němu zemřely v Londýně tisíce lidí. I v dnešní době umírá v Evropě na následky smogu každý rok kolem 20 000 lidí.

Sopečné oblaky

O co jde: Po výbuchu vulkánu se do ovzduší uvolňují nebezpečné a toxické látky.

Když vybuchne sopka, uvolní se do atmosféry obrovské množství částic popela a prachu, které se rozptylují po celé Zemi. Ty pak mohou obíhat kolem Země i několik let.

Jde o pohyblivou směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela s teplotou od 100 do 1100 °C. Když takový mrak prosvítí slunce, vypadá jako žhnoucí ohnivý kruh.

Jedná se o vůbec nejnebezpečnější projev vulkanické činnosti, která má na svědomí nejvíce lidských životů. Lidé umírají na následky vnějších i vnitřních popálenin a udušením horkým vzduchem a jemnými částicemi prachu.

Při katastrofě pod vulkánem Mount Pelée dostihlo město St. Pierre, vzdálené 6 km od sopky, žhavé mračno o teplotě 700 °C rychlostí 33 m/s. Zahynulo přes 30 000 lidí.
Při katastrofě pod vulkánem Mount Pelée dostihlo město St. Pierre, vzdálené 6 km od sopky, žhavé mračno o teplotě 700 °C rychlostí 33 m/s. Zahynulo přes 30 000 lidí.
Foto: Shutterstock.com, Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Fascinující lidský mozek
S ohledem na fungování lidského mozku platilo dlouho paradigma, že v dospělosti pracuje už jen s vybudovanými neurálními cestami a netvoří si nové. Až na začátku 21. století se prokázalo, že se mozek vyvíjí i v dospělosti.   Neuroplasticita či plasticita mozku je termín, který označuje vývoj změn v mozku v průběhu života jedince. Neuroplastické […]
Věda a technika
Okřídlený zabiják B-2: Stroj připomínající můru unikne i radarům!
V klidu vstoupí do afghánského vzdušného prostoru, sestoupí na požadovanou výšku, zamíří cíl a bomby už padají na potemnělou krajinu. O několik tisíc metrů níže si nepřátelští vojáci libují, jaký mají klídek. Na radaru totiž nic nevidí. Stačí, aby se objevily a lidé se okamžitě mají na pozoru. Americká armáda to moc dobře ví, a tak […]
Věda a technika
Fascinují Pennsylvania Station: Když orli odlétají…
Kdykoliv míří po kolejích do nebo z New Yorku hlava Spojených států amerických nebo jiní důležití tuzemští i zahraniční státníci, odjíždí z 11. nebo 12. koleje. Rozhodně nejde o konec nádraží, cestující tu mohou nastoupit do vlaků na celkem 21 kolejích obsluhovaných 11 nástupišti. A že je tu pořádně živo – kapacita tohoto nádraží je […]
Věda a technika
Anestezie: Bolest dostala utrum díky večírku
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
historie
Tragédie na South Forku: Smrtící kilometry ostnatého drátu
Skupina mužů s krumpáči a lopatami neúnavně uvolňuje zanesený odtok pensylvánské přehrady South Fork na řece Little Conemaugh. Intenzivní deště ani po několika dnech neustávají. Další početná skupinka se snaží upustit vodu z přeplněné hráze vykopáním dalšího odtoku. Dílo ale nedokončí.   „Nechte toho! Přehrada už nevydrží, musíme pryč!“ křičí jeden z pracantů. Je 31. […]
Královna Alžběta II. uměla i opravit auto
V 56 letech 6. února 1952 umírá v sídle Sandringham House v Norfolku britský král Jiří VI. (*1895). Jeho starší dcera, budoucí královna Alžběta II., tehdy pobývá v africké Keni, kde zahajuje svoji cestu po zemích Commonwealthu. Zprávu o otcově smrti Alžbětě II. (1926-2022) šetrně oznamuje její manžel, princ Philip (*1921). „Je to obrovská zodpovědnost,“ uvědomuje si tehdy 25letá […]
Bujel v pravěkých Čechách kanibalismus?
Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně, šířící se kolem, brzy podráždí nosy budoucích strávníků. Maso je lidské… Nevšední hostina se chystá na jihu Moravy kolem roku 1000 př. n. l. Muž se zakousne do šťavnaté pečínky z nepřítele. Ohlodává kost a její úlomky hází za sebe do tmy. Připravení […]
Na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu vypili králové 9800 litrů vína
Karlovi IV. se roku 1335 na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu líbí., Karel I. Robert z Anjou se totiž ukáže jako štědrý hostitel, který oběma delegacím nabízí spousty jídla. „Na obědy českého krále se každodenně daly dva tisíce pět set chlebů a také z královských jídel bohatě,“ líčí uherský dějepisec Ján z Turca (1435–1488/1490). Lucemburkové se svou družinou […]
reklama
historie
V uherském Visegrádu vznikl Česko-polsko-maďarský ekonomický pakt
Během jednání Čechů, Poláků a Maďarů v roce 1335 vladaři nezapomenou ani na ekonomickou spolupráci. „Hlavním výsledkem setkání bylo zřízení nové obchodní cesty, která by obcházela základní vídeňský přístav a získala snadnější přístup na další evropské trhy,“ podtrhuje jejich hospodářské zásluhy současný maďarský autor Györgi Rácz.   Nejvíc smluv uzavřených ve Visegrádu mezi českou stranou […]
Proč se mladý Karel IV. hádal se svým otcem?
Když se Karel IV. snaží roku 1335 řešit spory s polským králem Kazimíre III. Velikým a římským císařem Ludvíkem IV. Bavorem, ještě v předvečer všech jednání a radovánek málem došlo k ostrému konfliktu mezi ním a otcem. Proradní šlechtici a rádcové chodí za Janem a připomínají mu: „Pane, mějte se na pozoru! Váš syn má v království mnoho vašich […]
Španělská chřipka: Virus, který si vybere špatného muže
Některé nemoci jsou jen nepříjemné. Jiné se ve formě epidemií přeženou světem, zanechají po sobě miliony mrtvých a v historii nepřehlédnutelnou šlápotu. Některé z nich však svět ovlivní způsobem, který není na první pohled patrný. Zatímco První světové válce dochází dech a pomalu se chýlí ke konci, epidemie zmutovaného chřipkového viru H1N1 na síle nabírá (podrobně jste […]
Německá letecká esa: Někteří měli devět životů jako kočky
Letoun Messerschmitt Me 262 pálí 24. dubna 1945 v prostoru bavorského Donauwörthu proti americkým bombardérům B-26. Pilotuje ho Günther Lützow (1912–1945), který si už připsal 108 sestřelů. Z této akce se už ale nevrátí. Jeho letoun ani tělo se nenajdou. Ve chvíli, kdy Adolf Galland (1912–1996) dostal od svého otce k 19. narozeninám kluzák, bylo o jeho osudu […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet