Skip to content

Týral Perchtu z Rožmberka její manžel hladem a zimou?

„Mám se jak nebožtička, že je div, že nezoufám,“ stěžuje si v jednom z mnoha dopisů Perchta z Rožmberka svému otci a bratrům. Trpí hladem a zimou. Dokonce proto v jednom z dopisů bratrovi žádá svého sourozence o peřinu.

Perchta (1429–1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka (1403–1462), je krásná i chytrá. „Nechci ho,“ brání se v roce 1449, když se rodina rozhodne provdat ji za Jana V. z Lichtenštejna. Protesty ale nejsou protesty nic platné. Jan si od sňatku slibuje hlavně ohromné věno, které rodině pomůže dostat se z dluhů. Oldřich II. z Rožmberka svému nastávajícímu zeti slíbí kromě své dcery i rovných 1000 kop (60 000) grošů, což je na tu dobu opravdu vysoká částka, dal by se za ni pořídit výstavní dům v Praze. Jan věří, že peníze dostane co nejdříve a všechny najednou. To se ale bohužel mýlí. Oldřich platí, jenže v malých splátkách a nepravidelně. Manžel zuří a vybíjí si svůj vztek na nešťastné Perchtě.

Oldřich z Rožmberka neplatí zeti slíbené věno. Trpí tím jeho dcera.
Oldřich z Rožmberka neplatí zeti slíbené věno. Trpí tím jeho dcera.

Odchod od manžela? Vyloučeno!

Manžel jí nedává najíst, týrá ji zimou. Navzdory tomu mu ale Perchta porodí dceru Alžbětu a syna Andrease.  „Nejen citový chlad, ale i hmotná nouze – to byly základní charakteristiky Perchtina života střídavě na lichtenštejnských rezidencích Mikulově a Valticích,“ píše historik Peter Balog o situaci nešťastné šlechtičny, která neměla šanci se ze svazku s krutým manželem nijak vyvléct. Tehdejší křesťanská morálka neschvalovala odchod manželky od svého chotě. Ženě tak nezbývá, než tiše trpět. Svoje neštěstí svěřuje ve 32 dochovaných dopisech otcovi a sourozencům. „Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil,“ obrací se během svého pekelného manželství na jednoho z bratrů.

Perchta z Rožmberka zažívá na lichtenštejnských sídlech v Mikulově a Valticích hlad a zimu.
Perchta z Rožmberka zažívá na lichtenštejnských sídlech v Mikulově a Valticích hlad a zimu.

Zasáhl v její prospěch král?

Situace je neudržitelná. Dokonce se spekuluje o tom, že v Perchtin prospěch zasáhl sám král Jiří z Poděbrad (1420–1471). Panovník je zavázaný Janu II. z Rožmberka (asi 1430–1472), Perchtinu bratrovi, který ho neváhal podpořit při královské volbě. Právě proto snad může Perchta v roce 1471 odejít z Mikulova do benediktinského kláštera Schottenstift ve Vídni.  Konkrétní důkazy, že se za klidnější život Rožmberkovny opravdu postavil sám český král, ovšem chybí.

Spekuluje se o tom, že ve prospěch nevhodně provdané Rožmberkovny zasahoval sám český král Jiří z Poděbrad.
Spekuluje se o tom, že ve prospěch nevhodně provdané Perchty zasahoval sám český král Jiří z Poděbrad.

Přežije nenáviděného chotě

Posledních pět let Perchtina života je ale mnohem příjemnějších. Útočiště ve Vídni hledá zřejmě kvůli tomu, že zde žije její dcera Alžběta se svým manželem Jiřím z Pottendorfu. Zřejmě chtěla být co nejblíže dceři a vnoučatům. Se synem Andreasem, kterého od jeho deseti let vychovával jeho otec, má vztahy velice špatné. Andreas jí nemůže zapomenout, že léta žili odloučeně od sebe. V roce 1473 konečně umírá Perchtin nenáviděný manžel. Šlechtična přežije i Alžbětu, Andrease i vnoučata. Svůj majetek proto krátce před smrtí odkazuje zeti Jiřímu. Umírá ve Vídni 2. května 1476, příčinou smrti se zřejmě stává mor.

Jeden z dochovaných dopisů, ve kterém si šlechtična stěžuje otci na své neštěstí.
Jeden z dochovaných dopisů, ve kterém si šlechtična stěžuje otci na své neštěstí.
Foto: wikimedia.org, vova.cz
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …