Skip to content

Slavné fotografie: Víly, které oklamaly i Sherlocka Holmese

Léto 1917 tráví desetiletá Frances Griffithsová (1907–1986) v anglické obci Cottingley, která je dnes předměstím Bradfordu. Často si se šestnáctiletou sestřenicí Elsie Wrightovou (1901–1988) hrají v odlehlém koutu zahrady. „Mami, viděly jsme u potoka víly,“ chlubí se občas Frances.

Dospělí se na tím jen usmívají a dívky se rozhodnou dokázat, že mluví pravdu. Elsie si půjčí otcův fotoaparát a zanedlouho se chlubí dvěma fotografiemi s vílami. Arthur Wright si myslí, že jde o podvrh, jeho manželka Polly však věří, že jsou autentické.

CottingleyFairies2
Dvě dívky tvrdí, že se v zahradě setkaly s opravdovými vílami.

Fotografie nejsou montáž tvrdí odborníci

Právě díky Polly se snímky dostávají na veřejnost, když je v roce 1919 ukáže na setkání Theosofické společnosti v Bradfordu. Vedoucí spolku Edward Gardner (1892–1969) si vyžádá negativy a pošle je k analýze odborníkovi na fotografii. „Ani jeden z negativů nebyl upraven, nejedná se o fotomontáž,“ dosvědčí Harold Snelling, ale netvrdí, že jde o skutečné víly. O fotografie se zajímá také slavný spisovatel a spiritualista Sir Arthur Conan Doyle (1859–1930), který píše článek o vílách pro The Strand Magazine. Nechá udělat nový posudek u expertů společnosti Kodak. Ti sice stopy po úpravách také nenajdou, ale prohlásí: „Jelikož to nemohou být víly, musejí být fotografie nějak zmanipulovány.“  Experti firmy Ilford snímky rovnou odmítnou jako podvrh.

CottingleyFairies3
Ukazují i fotografie, které si s nimi pořídily.

Víly se objeví jen když jsou dívky samy

Doylovi stačí potvrzení, že nejde o fotomontáž, Garner však chce mít jistotu. Dává dívkám dva fotoaparáty s předem označenými deskami a žádá o další fotky. „Ale ony se neukáží když je vás tu tolik,“ tvrdí Frances a Elsie žádá: „Musíte odejít a nechat nás tu samotné.“ Postupně všechny desky exponují a na třech se skutečně objeví víly. Doyle o nich nadšeně přednáší v Anglii i v Austrálii, noviny s jeho článkem doplněným fotografiemi je okamžitě rozebrán. „Uznání jejich existence otřese materialistickým světonázorem dvacátého století,“ jásá. Mnohé snímky přesvědčí, objeví se však i pochyby: „Mají až podezřele módní účesy. Vypadají jako víly z dětských knih.“

The fourth photograph, Fairy Offering Posy of Harebells to Elsie
Někteří je považují za podvrh, ale někteří jim věří. Dokonce i slavný spisovatel A. C. Doyle.

Mlčely, aby neztrapnily slavného spisovatele

Elsie a Frances jsou povykem kolem fotografií unavené. Stáhnou se do pozadí, už se o vílách bavit nechtějí. Vyrostou, vdají se a odstěhují do zahraničí. Teprve když v roce 1983 renomovaný expert Geoffrey Crawley (1926–2010) důkladnou analýzou fotografie s platností odhalí jako podfuk, Elsie a Frances konečně kápnou božskou. Elsie obkreslila víly z populární dětské knížky Princess Mary’s Gift Book a pak je vystřižené naaranžovaly a upevnily pomocí špendlíků. „Byla to jen hra, jenže pan Doyle jim uvěřil. Mohly dvě vesnické holky ponížit slavného spisovatele?“ ptá se Elsie a dodává: „Nemohly. A tak jsme musely mlčet.“

Cottingley-sunbath
Pravda vyjde najevo až v roce 1983.
Foto: archiv
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství Zobrazit více …