Skip to content

Bolševici a nacisté: Místy až vzorová spolupráce!

23. srpna 1939 zůstal svět v šoku. Dvě země, které pro sebe dosud měly jen slova opovržení, podepsaly smlouvu o neútočení! A diplomatům bylo jasné, že nacistické Německo a SSSR si mezi sebou rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě…

Koncept smlouvy byl schválen bez problémů, sovětského vůdce Stalina jen zarazila její preambule. Ta byla vysloveně nabubřená, hovořila o dlouholetém a nerozborném přátelství mezi německým a ruským lidem.

23rd August 1939: Joachim von Ribbentrop (1893-1946), German foreign minister, Soviet premier Joseph Stalin, and Viachislav Mikhailovich Molotov (1890-1986) (seated), Soviet foreign minister, sharing a joke at the signing of the Molotov/Ribbentrop Pact, a.k.a. the Soviet-German Non-Aggression Treaty. The treaty divided the Republic of Poland between Germany and Russia. (Photo by Hulton Archive/Getty Images) Hulton Archive/Toronto Star
Spokojení německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop a Josif Stalin. Pod nimi smlouvu podepisuje sovětský komisař pro zahraniční záležitosti Vjačeslav Molotov.

„Po těch letech,“ řekl Stalin, „kdy jsme na sebe jen házeli špínu, by něco takového vypadalo směšně.“ Jakmile byla smlouva podepsána, včetně tajného protokolu o dělení východní Evropy, proběhl banket, na kterém Stalin pronesl přípitek: „Vím, jak velice německý národ miluje svého führera. Proto bych teď rád připil na jeho zdraví.“

3
Nadšený Hitler vítá Ribbentropa po jeho návratu z Moskvy

Prvního září 1939 Němci napadli Polsko. Hitlerovi sice nevyšel předpoklad, že mu Velká Británie a Francie nevyhlásí válku, ale zas tolik ho to mrzet nemuselo. Západní spojenci zůstali jen u lokálně omezených akcí a shazování letáků. Moskvu rychlý postup německých vojsk Polskem zaskočil, německá armáda již operovala na území, které podle tajného protokolu mělo připadnout Sovětům. A tak 17. září 1939 pod záminkou ochrany běloruské a ukrajinské menšiny napadl SSSR Polsko také. Poláci, kteří se statečně bránili Němcům, měli na východní hranici jen malé rezervní jednotky…

4
Důstojníci německé a sovětské armády se chystají na společnou vojenbskou přehlídku.

Definitivně bylo Polsko poraženo až 5. října 1939, ale již týden před tím se v Moskvě znovu objevil německý ministr zahraničí Ribbentrop. Bylo upřesněno dělení sfér zájmů, například Litva přešla jedním škrtem pera z německé sféry do sovětské. Poté obě strany vydaly společné komuniké: „Po definitivním uspořádání problémů vzniklých kolapsem polského státu, mělo by být zájmem všech národů ukončit válečný stav mezi Německem a Anglií s Francií.“ Tak se Sovětský svaz stal nacistickým spojencem, který mimo jiné schvaloval i přičlenění českých zemí k Hitlerově totalitě…

5
Po válce si Stalin povzdechl: „Společně s Němci bychom byli neporazitelní…“

Spolupráce mezi nacisty a bolševiky byla vskutku vzorová. Na dobytém polském území se uskutečňovaly společné vojenské přehlídky, Gestapo a NKVD si ochotně vyměňovali své politické protivníky. Tak se v německých věznicích ocitla i řada německých komunistů, kteří v SSSR naivně hledali azyl. Politickou smlouvu doprovázela i hospodářská spolupráce. Zatímco za 1. světové války mohla Němce ničit britská námořní blokáda, nyní něco takového už možno nebylo. Stalin dodával Berlínu suroviny i potraviny. Hitler nijak nespěchal s placením za dodávky, ovšem SSSR své smluvní povinnosti nadále plnil vzorně. Poslední vlak se surovinami pro nacisty přejel hranice časně ráno 22. června 1941. Za pár hodin na to tři miliony německých, rumunských a finských vojáků překročily sovětské hranice…

Foto: youtube, losangelesmuseumoftheholocaust, thestar
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …