Skip to content

Achillova pata civilizace: Zničení satelitů by srazilo lidstvo na kolena!

Foto1

Začalo to slavným Sputnikem v roce 1957, od té doby vzlétlo ze zemského povrchu přibližně 33 500 družic.

Postupně se staly nedílnou součástí našeho života. Pomáhají nám s navigací, telefony i televizí. Umíme si ale představit, co by se stalo, kdyby najednou přestaly fungovat?

V současné době se na oběžných drahách Země nachází zhruba 1100 funkčních a 2600 nefunkčních satelitů a družic.
V současné době se na oběžných drahách Země nachází zhruba 1100 funkčních a 2600 nefunkčních satelitů a družic.

Katastrofa orbitálních rozměrů

Co by mohlo vyřadit stovky satelitů a družic? V první řadě extrémní sluneční erupce, které by přinesly geomagnetickou bouři. Mohou se o to však postarat i lidé, neboť je to jeden ze strategických cílů při válečném útoku. Třetí možností je pak Kesslerův syndrom, jehož účinky ukázal film Gravitace. Srážky trosek a odpadu na orbitu totiž dokáží vyvolat řetězovou reakci, která by rozbila většinu zařízení.

Výpadek telekomunikačních družic by přetížil pozemní spojovací linky. Vypadl by internet i mobilní sítě.
Výpadek telekomunikačních družic by přetížil pozemní spojovací linky. Vypadl by internet i mobilní sítě.

O půl století zpět

Kdyby k tomu došlo, lidstvo by se vrátilo o 50 let nazpět. Tím prvním, čeho bychom si všimli, je skoro úplná ztráta telekomunikace. Jinými slovy, sbohem internete a telefone. Kabelové sítě by v případě ztráty satelitů byly okamžitě přetížené. Přednost by samozřejmě dostala krizová komunikace. Výpadek by znemožnil i fungování navigačních systémů, jakým je třeba GPS. Ačkoliv letadla i lodě dokáží navigovat i postaru, při současné hustotě dopravy by byly havárie nevyhnutelné.

Nefunkční satelitní systém navigace by měl velmi pravděpodobně za následek několik vážných havárií v letecké a lodní dopravě.
Nefunkční satelitní systém navigace by měl velmi pravděpodobně za následek několik vážných havárií v letecké a lodní dopravě.

Panika v bankách a na burzách

Satelity pro GPS jsou však používány i k synchronizaci světového času. Za několik hodin po katastrofě by finanční či energetické systémy začaly hlásit poruchy kvůli chybnému načasování operací. Zamrzaly by bankovní účty i platby kreditními kartami. Vedlo by to však také k výpadkům dodávek proudu, poruchám na pozemních komunikačních sítích i kolapsu bankovních domů a burz.

Ztrátu satelitů by pocítil i finanční trh společně s bankami, operace by totiž bez družic nebylo možné přesně synchronizovat.
Ztrátu satelitů by pocítil i finanční trh společně s bankami, operace by totiž bez družic nebylo možné přesně synchronizovat.

Následky na celá desetiletí

Za jak dlouho by lidstvo bylo schopné následky vrátit zpět do původní podoby? U geomagnetické bouře by to bylo o něco jednoduší. Stačilo by na orbit vynést nové satelity, což by byla otázka několika let. V případě Kesslerova syndromu by však bylo třeba vyčkat 10 až 15 let, než trosky ve výšce 500 kilometrů a níže samy shoří v atmosféře. Bránily by totiž startu raket. Všechny trosky výš než 500 kilometrů by se ale musely vyčistit, což by bylo doslova astronomicky nákladné.

Foto: wikipedia.org, shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Vesmír Zobrazit více …