Skip to content

4 stroje z říše obrů: Mohutná rypadla i monumentální nákladní plošiny

0

Na první pohled vypadají jako gigantické hračky sestavené z nějaké stavebnice. Mohutná rypadla, monumentální nákladní plošiny, obrovské stroje. I v nich se však promítá um šikovných inženýrů a technologů.

1.Gigantický zeměžrout
Co si budeme povídat, povrchové uhelné doly dokážou krajinu pěkně zohyzdit. Zvláště, když se do práce pustí roztomilý drobek jménem Bagger 293. To je totiž obří kolesové rypadlo, které vyrobila německá společnost TAKRAF. Svou práci našel v hnědouhelném dole poblíž německého Hambachu. Bagger 293 je vysoký 95 metrů, tedy podobně jako čtyřicetiposchoďový dům. Jeho délka dosahuje 225 metrů a váha 14 200 tun. Obsluhovat naráz jej musí hned pět specializovaných pracovníků.

1

Pro svou práci potřebuje tolik energie jako 320 automobilů. Denně vytěží tolik zeminy, že by se jí fotbalové hřiště naplnilo do výšky téměř čtyřiceti metrů.

2

2.Pec poháněná Sluncem
Slunce nám na planetu posílá spoustu energie, tak proč ji nevyužít? Nejen pro výrobu energie, ale třeba i jako tavící kotel? Několik slunečních pecí na naší planetě skutečně najdeme. Ta největší na světě leží v Font-Romeu-Odeillo-Via ve francouzských Pyrenejích ve výšce 1700 metrů nad mořem. 64 pohyblivých zrcadel, zaměřovaných na slunce podle jeho momentálního postavení, zde shromažďuje sluneční světlo a vrhá jej do dutého zrcadla z 9500 zrcadlových prvků, jenž koncentruje sluneční energii do kotouče o průměru 45 cm. V ohnisku tohoto parabolického zrcadla o velikosti 2000 m2 je umístěna pec, v níž se taví všechny známé kovy. Celý systém tedy funguje jako jedna velká lupa. Dokonce je zde možné „předělat“ i oxid uhličitý na palivo.

3

3.Lodní zdviž
Plavební komoru zná důvěrně každý, kdo se někdy plavil parníkem. Jsou ovšem místa, kde by klasická plavební komora byla stavebně a technicky náročná nebo by měla příliš velkou potřebu vody. V tu chvíli nastává ten pravý čas pro lodní výtah. Tento lodní výtah zvaný Strépy-Thieu se nachází na belgické vodní cestě Canal du Centre, která spojuje řeky Mása a Šelda. Ten se nachází asi padesát kilometrů jižně od Bruselu.  Výtah je schopen zvednout lodě o váze 1 350 tun. Je vysoký 120 metrů a v rovcné belgické krajině je vidět až do vzdálenosti dvaceti kilometrů.

Hlavní část lodního zdvihadla tvoří uzavíratelný dopravní žlab, pohybující se po vodící dráze a zvedaný zvedacím mechanismem. Hmotnost dopravního žlabu, naplněného vodou, dosahuje řádově stovek až tisíců tun, takže většinou není zvedán přímo, ale využívá se principu vyvážení žlabu pomocí protizávaží o stejné hmotnosti. Při vyvážení dopravního žlabu zdvihadla je navíc důmyslně využito Archimedova zákona.

Loď vplouvající do žlabu lodního zdvihadla naplněného vodou z něj totiž vytlačí přesně tolik vody, kolik sama váží. Výsledkem je, že dopravní žlab má vždy stejnou hmotnost, ať je v něm plně naložená loď, prázdná loď nebo ať je bez lodi. To umožňuje velice přesně určit hmotnost protizávaží a mechanickou soustavu dopravní žlab. Lodní výtahy typu Strépy-Thieu jsou navíc i energeticky úsporné.

S210_Maschine04.TIF

4.Netvor z hlubin
Německá společnost Herrenknecht je známým specialistou na výrobu těžkotonážních razících strojů. Z jejich dílny mimo jiné pocházejí i štíty, kterými se razilo prodloužení trasy A pražského metra z Dejvic. Podobnými stroji se razil i nejdelší železniční tunel světa Gotthard Base ve Švýcarsku. Model S – 210 se v pohodě dostal skrze tvrdé skály, hlína a písek pro něj jsou lahůdkou. Jeho hlava měří v průměru 29 metrů a 400 metrů dlouhý. Podobné stroje umí nejen razit, ale vyražený prostor následně i vybetonují a zpevní.

 

 

Foto: TunnelTalk, Panoramio, Mapio, Pinterest
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika Zobrazit více …