Ve starověké Římské říši platil tzv. Oppiův zákon, který různě omezoval ženy. Například jim zakazoval nosit barevné šaty, zlaté ozdoby a také se vzdálit ve dvoukolovém kočáře taženém koňmi dál než míli od města.
Uvedené nařízení se Římankám samozřejmě vůbec nelíbilo a nenechaly to jenom tak. Rozhodly se mu rázně postavit a bojovat proti němu. Roku 195 př. n. l. vstoupily do „stávky“.
Vyhlásily, že nebudou rodit další děti do chvíle, než bude tento potupný zákon odvolán.
Radost neměli
Sebevědomí Římanek raketově rostlo i v dalších letech, z čehož však muži velkou radost určitě neměli. Například konzul Cato starší (234–149 př. n. l.) vyčítal v římském senátu kolegům, že toho ženám příliš dovolují.
Ustoupili snahám
Římané ale nakonec emancipačním snahám žen v některých ohledech ustoupili. Například přestalo platit, že se manželka musí ve všem podvolit vůli manžela.
