„Žena má přece muži sloužit. Musí ho ve všem poslouchat!“ šeptá si rozčilený hudební skladatel Richard Wagner. Další hádka s Cosimou. Už s ní není k vydržení! Je tak strašně žárlivá… Ještě z posledních sil dojde do kasina a posadí se. Pak ho přepadne srdeční slabost.
„Srdeční infarkt,“ konstatuje 13. února 1883 lékař nad mrtvým tělem slavného německého hudebního skladatele Richarda Wagnera (1813–1883). Jeho zlomená manželka Cosima (1837–1930) se rozpláče.
Brzy se ale vzchopí a začne jednat. Už tři dny po smrti odváží ostatky svého milovaného chotě do rodného Bayreuthu. Jeho odkaz bude věrně střežit dalších 47 let, než si i pro ni přijde zubatá…
Z poddajné dívky stíhačka
„Padne nebo ne,“ sledují hráči s napětím kuličku, která drncá po ruletě. Nakonec spadne k číslu třináct. Vyplácejí se výhry. Další kolo. Krupiér roztočí ruletu. I Wagner sem zavítá jako host. Vážený host. Poslední dobou je tu víc než doma.
Ještě chvíli pozoruje hru a pak se posadí ke kartám u vedlejšího stolu. Úlevně vydechne. Konečně má klid od těch věčných hádek…
V Benátkách pobývá šestkrát. Naposled si v paláci Casa Vendramin Calergi pronajme celé patro. Přijíždí i s Cosimou a čtyřmi dětmi 16. září 1882. Jejich vztah ale má tehdy k pokojnému a šťastnému manželství daleko.
Cosima už dávno není poddajnou a zdrženlivou ženou jako na počátku jejich vztahu, kdy vzhlížela k manželovi pohledem plným úcty. Změnila se v rozhodnou dámu, která si pečlivě střeží své území – včetně manžela.
Klid hledá u karet
Kdo se ale nemění vůbec, je sám Wagner. Pořád se otáčí za krásnými ženami a nezávaznými románky si zpestřuje život. Už když v roce 1878 praskne jeho poměr s Francouzskou Judith Gautierovou (1845–1917), překladatelkou libret, Cosima zuří.
Objevené dopisy spálí. „Nebudeš se s ní stýkat,“ křičí rozezleně choť. V podobných milostných románcích ale Wagner pokračuje i v dalších letech.
Z jejich apartmá jsou proto na podzim roku 1882 čím dál častěji slyšet ostré hádky. Skladatel ovšem nemá chuť poslouchat manželčiny výstupy a raději mizí v kasinu – má ho přece přímo v domě, kde bydlí.
Tam bude mít od věčně nespokojené, ješitné a sobecké Cosimy klid. Nejraději by si ho uzurpovala jenom pro sebe. „Při partičce budu mít od všeho pokoj,“ myslí si skladatel.
Ruleta místo perpetua mobile
Nádherný třípatrový renesanční palác Casa Vendramin Calergi přímo na břehu Velkého kanálu přitom má v té době za sebou už dvě století existence jako hnízdo hazardních hráčů.
Zdejší Casino de Venezia otevírá své dveře roku 1683 a dnes je považováno za nejstarší dosud existující kasino na světě. Hrají se karty i ruleta, hazardní hra, pod jejímž autorstvím je podepsaný francouzský fyzik Blaise Pascal (1623–1662).
Ironií osudu ale chtěl vynalézt perpetuum mobile, stroj, který nepotřebuje ke své práci žádnou energii. Kulička běhající po ruletovém kole i pleskání karet o stůl teď zní Wagnerovi jako rajská hudba proti ječícím hlasu jeho ženy. Útočiště zde naposledy nachází i 13. února 1883.
