Jedním ze základních pilířů značky Frosch je péče o životní prostředí. Nejedná se o pouhou frázi, ale o filozofii zakořeněnou v základech značky, a to již od roku 1996, kdy byla společnost založena.

Samozřejmostí jsou udržitelné obaly, z recyklovaných a opakovaně recyklovatelných materiálů, které jsou součástí uzavřeného cyklu – nevzniká tedy žádný nový plastový odpad, který by zatěžoval naši planetu.

Tato recyklační iniciativa zahrnuje jak plastové obaly lahví, tak plně recyklovatelné etikety či netoxický tiskový inkoust. Při zpracování plastů navíc není využívána ropa, dopad na životní prostředí se tedy opět minimalizuje.

Ať už se jedná o rostlinné složení z obnovitelných zdrojů evropského původu, či o recyklované obaly, značka Frosch každoročně usiluje o to, aby svými inovacemi přispěla k udržování životního prostředí.

Zaměření na budoucnost

„Nové lesy sázíme pro budoucí generace, než totiž vznikne nový vzrostlý les, trvá to zhruba 100 let. Není tedy pochyb, že výsadbu nových stromků je nutno podpořit.

Pro tuto aktivitu jsme si vybrali Moravu, neboť byla a je jedním regionů dlouhodobě nejvíce strádajících vlivem sucha, kůrovce a dalších parazitů,“ uvádí Johana Bursíková, brand manažerka společnosti Melitta ČR s.r.o., distributora značky Frosch pro český a slovenský trh.

„Za každé dva produkty zakoupené u vybraných partnerů zasadíme novou sazenici. Výsadbou nové sazeničky však práce nekončí. Nadále je potřeba je chránit, před zvěří, jako jsou jeleni nebo daňci, kteří si obzvláště pochutnají na listnatých sazenicích.

Tuto péči svěřujeme do rukou odborníků. A jaké stromky budeme sázet? I toto rozhodnutí necháváme na zkušených lesnících, kteří rozhodnou, kde a jaký druh stromku bude vysazen, aby byl co nejlépe podpořen místní ekosystém.

Vybírat se bude mezi 7 – 8 druhy dřevin, od javorů, modřínů, buků až po smrky. První výsadba proběhne na podzim 2022. V každém cyklu může být vysazeno až 30 000 sazenic,“ dodává Johana Bursíková.

Změna klimatu

Se změnou klimatu ve střední Evropě se mění i skladba našich lesů. Dle zprávy ministerstva životního prostředí bylo v roce 2019 poprvé v historii vysazeno více listnatých než jehličnatých stromů, které pokrývají kůrovcem a suchem zdevastované holiny.

Pestrý lesní porost je totiž méně náchylný k hrozbám, jako je kůrovec, a dokáže se lépe přizpůsobovat klimatickým změnám. Obtíží, kterým čelí české a slovenské lesy, je řada. Nechvalně známý kůrovec ničí každý rok tisíce hektarů lesa.

Nejvíce zasažené jsou smrkové monokultury, ale také borovice a některé druhy listnatých dřevin. Lesy ale netrápí jen tento parazit. Škodí jim i sucho, vítr a nedostatek podzemní vody, ze které stromy čerpají vláhu.

Stromy poražené například větrem pak napadá druhotný škůdce, lýkožrout, který se velmi rychle množí a ve finále napadá i zdravé stromky. Vlivem houbových onemocnění, jako je dřevokazná houba václavka, ubývají z našich lesů jak jehličnany, tak i jilmy a jasany.

Jasany napadá také ničivá nekróza, kvůli které tyto krásné stromy chřadnou každoročně na tisících hektarů.