Zamiloval se do muže v době, kdy proti homosexuálním vztahům vystupovaly konvence i samotný zákon. Z obletovaného miláčka společnosti se proto stal vyvrhel, kterého mnozí zatratili.
Literární talent zdědil po matce Jane Wildové, která své básně vydávala pod pseudonymem Speranza.
Narodil se jí 16. října 1854 v Dublinu jako prostřední dítě ze tří sourozenců, z nichž nejmladší – dcera Isola – zemřela už v deseti letech, což její blízké včetně bratra Oscara hluboce zasáhlo.
Spisovatelův otec William byl významným očním a ušním chirurgem, který se dokonce dočkal povýšení do šlechtického stavu. Ještě než se oženil s Jane, narodily se mu tři mimomanželské děti: Henry Wilson, Emily a Mary Wildovy. Uznal je a zajistil jim vzdělání.
Bohužel obě dívky zemřely ve věku čtyřiadvaceti a dvaadvaceti let poté, co na nich vzplály šaty.
Rád šokoval okolí
Mladý Oscar Wilde exceloval na dublinské Trinity College, po které pokračoval na Magdalen College v Oxfordu, opět velmi úspěšně. Tam své okolí kromě znalostí a inteligence zaujal také výstředním oblékáním a vystupováním. Byl nespoutaný a svobodomyslný.
Když v roce 1878 dostudoval, pobyl krátce v rodném městě, ale pak se usadil v Londýně, kde schválně provokoval upjatou a puritánskou společnost viktoriánské doby.
Stal se tamní mládeži oblíbeným společníkem, který překypoval řečnickým uměním, dekadentními názory a charismatem podtrženým podkolenkami, které nosil ke krátkým kalhotám, kabátky se šosy i dlouhými kabáty s kožešinou, límci a uvázanými šátky.
Dařilo se mu také na poli spisovatelském. Jeho básně publikovaly časopisy a v roce 1881 mu vyšla i první sbírka Básně. Brzy nato se vydal do Ameriky, kde vystoupil s několika přednáškami o myšlenkách estetického hnutí, jehož byl propagátorem.
Nepovedené manželství
Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, která pocházela z dobře situované rodiny. Jaké myšlenky se mu při obřadu asi honily hlavou, když už si v té době musel být vědom své homosexuální orientace…? Chtěl svou přirozenost potlačit, nebo měl Constance opravdu rád?
Ať už to bylo jakkoli, jejich společná budoucnost neměla být právě růžová.
Narodili se jim dva synové – Cyril a Vyvyan – a Wilde byl prý milujícím otcem. To samé se ovšem nedá říct o vztahu k manželce.
Možná si už plně uvědomoval, že po boku ženy nemůže být šťastný, a navíc potkal sedmnáctiletého Roberta Rosse, který se nebál přiznávat svou náklonnost k mužům, konkrétně i k Wildovi. Pravděpodobně se právě on stal prvním spisovatelovým milencem.
Zničující láska
Osudovým mužem Oscara Wilda však nebyl Ross, ale o šestnáct let mladší lord Alfred Douglas, s nímž udržoval poměr od roku 1891. Vztah byl bouřlivý, plný hádek, rozchodů, vášně i udobřování, o čemž svědčí fakt, že na společné dovolené v Alžíru se měl Douglas zahledět do jiného muže a na nějaký čas s ním kamsi odjet.
Přes to všechno se Wilde rozešel s manželkou. Byl Alfredem pravděpodobně okouzlený i znechucený zároveň, protože rozmazlený mladík, který využíval peníze svých rodičů i samotného spisovatele, ho přitahoval jako magnet.
Kniha inspirovaná zakázaným vztahem
Když v roce 1894 vyšel anonymně vydaný román Zelený karafiát, skandál byl na světě. Jak se ukázalo později, byl jeho autorem Robert Hichens.
V příběhu popsal vztah dvou mužů, přičemž předlohami neměl být nikdo jiný než Oscar Wilde a Alfred Douglas, s nimiž Hichens strávil spoustu času.
V následujícím roce byla sice kniha stažená z prodeje, jenže to už bylo pozdě, protože její části byly použity v právě probíhajícím procesu.
Žalující obžalovaným
Když se totiž o páru dozvěděl mladíkův otec John Douglas, markýz Queensberry, bylo zle. Pomlouval spisovatele a snažil se ho všemožnými způsoby zostudit, což korunoval špatně čitelnou navštívenkou, na níž ho označil za sodomitu. Zároveň psal svému synovi a vyhrožoval mu vyděděním i ublížením na zdraví.
Nejspíš to byl právě Alfred, kdo následně svého zamilovaného partnera přemluvil, nebo alespoň podpořil v myšlence nenáviděného otce zažalovat pro urážku na cti. A lze říct jen jedno:
kéž by ho Oscar Wilde neposlechl a raději dal na radu přátel, kteří mu říkali, ať to nedělá.
Soudní spor probíhající v roce 1895 totiž nabral nečekaný směr, když se obrátil proti svému strůjci. Markýz Queensberry pohrozil, že má svědectví prostitutů, jejichž služby měl Wilde využívat.
Ten nechtěl dál přiživovat už tak velký skandál, a tak své obvinění stáhl s tím, že musí zaplatit soudní výlohy obou stran. Jenže na základě důkazů byl zatčen kvůli podezření, že páchal sodomii a nemravnosti.
Queensberry předložil několik erotických dopisů, které se mu podařilo sehnat, a Wilde byl odsouzen ke dvěma letům vězení a nucených prací. Dříve tolik oblíbený umělec byl najednou vyvrhelem společnosti.
Nikdo s ním nechtěl mít nic společného, Constance sobě i synům změnila příjmení na Holland.
Téměř sám a bez chuti psát
Po návratu z těžkého žaláře se vydal do Francie. Tvořil jen málo, cestoval a setkával se s hrstkou přátel, kteří mu vypomáhali finančně. Svého času mezi nimi byl i Alfred Douglas, když se snažili oživit svůj vztah.
Jenže veškeré pokusy byly marné a konec měla umocnit i výhrůžka Alfredovy matky, která mu chtěla odepřít dědictví, pokud se bude dál stýkat s Wildem.
Dávná hvězda, které život zničila láska, zemřela 30. listopadu 1900 v bídě na meningitidu v pařížském hotelu za přítomnosti přátel Roberta Rosse a Regieho Turnera.
Pohřeb uhradil Alfred Douglas.
