Ročně si Češi přivodí téměř dva miliony úrazů, každý pátý se přitom stane při sportu.

Zejména v letních měsících se ordinace lékařů plní lidmi, kteří si přivodili zranění při typicky letních sportech, jakými jsou cyklistika, in-line bruslení a běh, u dětí pak ještě skákání na trampolíně. Jak jim předejít?

Podle Českého statistického úřadu se sportu pravidelně věnuje zhruba 38 % Čechů, nejvíce mladá generace do 30 let, muži o něco více než ženy. Mezi nejoblíbenější sporty se dlouhodobě řadí pěší turistika, cyklistika, plavání a tenis, z kolektivních pak fotbal.

Rychle roste i obliba běhu a in-line bruslení, mezi dětmi florbalu a parkuru. Sport prospívá zdraví, zároveň ale s sebou nese řadu rizik.

Úrazy i chronická onemocnění

„Zranění je až nejhorší varianta, ovšem i pravidelný sport, který je příliš jednostranný nebo nezvládnutý technicky, přispívá k prohloubení špatných pohybových návyků a přetížení některých svalových skupin. Vždy je proto důležité vnímat signály vlastního těla, reagovat na bolest, kterou k nám vysílá, důsledně se protahovat a regenerovat,“ upozorňuje zkušená fyzioterapeutka Iva Bílková.

Prevence jménem protažení

Řadě zranění při sportu se přitom dá předejít protažením svalů před výkonem, čímž se sníží riziko natažení nebo natržení svalu.

Před samotným cvičením je proto dobré zařadit rychlou chůzi, tří až pětiminutové skákání na místě nebo mírný poklus, následovaný protažením jednotlivých svalových skupin.

U lidí, kteří se sportem teprve začínají a nejsou v kondici, je rovněž nebezpečná únava a přecenění sil. Dochází tak ke vzniku zranění z nepozornosti, jakými jsou vyvrtnutí kotníku, podvrtnutí kolene a vznik odřenin.

Zlomeniny, úrazy hlavy a vyvrtnuté kotníky

Největším strašákem sportovců jsou úrazy.

Mezi ty nejčastější patří zlomeniny končetin, u cyklistů se nejběžněji jedná o zlomeninu klíční kosti, u bruslařů o zlomené zápěstí, dále poškození kloubů, zejména kolen a kotníků, běžci se také potýkají s bolestivým zánětem Achillovy šlachy.

Časté jsou také úrazy hlavy, natažené a natržené svaly a nejrůznější odřeniny. Těmto zraněním lze však předcházet, a to používáním ochranných pomůcek.

Bez helmy ani ránu!

Součástí základního vybavení mnoha sportovců by měla být helma, která chrání před úrazy hlavy, jež se řadí mezi nejzávažnější nehody. Otřes mozku, zlomeniny lebky, pohmoždění či otok mozku mohou vést až k rozvoji bezvědomí a smrti.

Používat helmu by měli nejen cyklisté, ale i bruslaři, dále se s ní setkáváme při kolektivních sportech jako je hokej nebo americký fotbal, u bojových sportů, u horolezectví, jezdectví, kanoistiky a při lyžování.

Helma musí dobře sedět, naopak se nesmí hýbat při pohybech hlavy ani bránit ve výhledu.

Ochrana očí, obličeje a zubů

Další částí těla, která si zaslouží při sportu zvýšenou ochranu, jsou oči. Ochranné brýle ocení především cyklisté, lyžaři, tenisté a plavci.

Chrání zrak před prachem, odletujícími částicemi, podrážděním vodou a před slunečním zářením, které oči zbytečně namáhá.

U některých sportů, zejména těch kontaktních, jako je hokej, box či ragby, se vyplatí investovat také do ochrany chrupu pomocí speciálních chráničů, které se přizpůsobí tvaru a stisku zubů.

Chrániče budiž pochváleny

Sportovci by rovněž neměli šetřit na chráničích loktů, zápěstí, kolen, holení a kotníků, které při pádu nebo kontaktu se soupeřem rozloží energii na širší plochu, čímž výrazně snižují riziko vzniku zlomenin a dalších nepříjemných úrazů.

Pro fotbalisty jsou nezbytné chrániče holení, pro bruslaře zápěstí, loktů a kolen, lyžařům a snowboardistům lze zase jen doporučit používání chrániče páteře, takzvaného „páteřáku.“

Správná bota dělá sportovce

Velkou službu udělá rovněž vhodná obuv, například kopačky snižují riziko uklouznutí při fotbale, běžecká obuv zase zmírňuje zatížení hlezenních kloubů. I nadšený turista ocení botu, která ho ani při celodenním výšlapu neodře a nezpůsobí mu puchýře.

Svoji funkci při snižování rizik při sportu má i oblečení. Například pro motorkáře existují bundy a vesty, které chrání páteř, mají vlastní baterii a airbag, jenž se nafoukne při pádu.

Prodyšné oblečení zase zabraňuje přehřátí při sportu, reflexní prvky pak zajistí viditelnost ve tmě.

Namožené svaly, puchýře a opruzeniny

Sportování s sebou přináší i řadu drobnějších poranění, se kterými nemusíte hned spěchat k lékaři, ale poradíte si s nimi doma. Pokud vás sport spíše unavuje, než aby vás naplňoval energií, je dobré naslouchat svému tělu a dopřát mu odpočinku.

Uleví vám hořčík a B-komplex, namoženým svalům pak hřejivé náplasti. Znepříjemnit sportování mohou také puchýře, které byste neměli propichovat, ale spíše na ně aplikovat gelové náplasti.

Zejména cyklisté a běžci se zase potýkají s opruzeninami kůže, které vznikají při tření nohy o nohu, o textil či o sedlo.

Pokud řešíte, jak na opruzeniny u dospělých, základem je omezit další tření, udržovat postižené místo suché a dopřát pokožce čas na zklidnění.

Místo je třeba pravidelně větrat a mazat vysušujícími či mastnými hojivými krémy.

Odřeniny nejsou věda

Při lehkém pádu z kola, při běhu či míčových hrách si zpravidla odneseme jen odřeniny. Ty je potřeba dobře vydezinfikovat, případně přelepit náplastí. Velmi nepříjemné jsou pak naraženiny kostí, které je dobré chladit, aby nedošlo k otoku.

Chlazení by mělo vždy probíhat přes kus látky. Pokud se místo bolestivé a oteklé, je lepší navštívit lékaře, který vyloučí vážnější zranění, například zlomeninu či vykloubení.

Záněty svalů a šlach pod kontrolou

Nadměrná zátěž může vést i ke vzniku zánětu svalů a šlach, například k tzv. tenisovému lokti. Místo svědí, je citlivé a zarudlé, někdy až horké a oteklé.

V takovém případě je důležitý klidový režim, používání chladivých gelů a obkladů a zvýšený příjem hořčíku, vápníku, draslíku a bílkovin. Prevencí je protahování, pestrost pohybové aktivity a dostatečná regenerace po sportu.

Další nepříjemnou komplikací je natržený sval, který provází ostrá bolest, otok a krevní sraženina. Místo je třeba nejprve den ledovat, poté naopak zahřívat a mazat mastí s protizánětlivými složkami.

Sportujte bezpečně

Ať už se věnujete jakémukoliv sportu, dělejte to bezpečně a s rozmyslem, nepřepínejte síly, nesrovnávejte se s jinými. Rovněž vezměte vždy v potaz klimatické podmínky, viditelnost a povrch, na kterém se sportu věnujete.

Používejte ochranné pomůcky a vyhýbejte se rizikovým sportům bez odborné asistence. Když už k nějakému úrazu dojde, mějte sjednané úrazové pojištění a zranění se snažte úplně doléčit.