V současnosti je známo kolem deseti milionů druhů hmyzu. Odhaduje se, že dalších několik milionů druhů hmyzu čeká na objevení.
Kvůli činnosti člověka a jejímu vlivu na životní prostředí mnoho z těchto druhů zmizí dříve, než je věda objeví a popíše.
Hmyz obývá všechny suchozemské biotopy včetně polárních krajin, pouští, solných či jinak chemicky předimenzovaných jezer či pramenů. Pouze oceánům se hmyz vyhýbá.
Jedno hejno sarančat mělo rozlohu 6000 km2 (tedy více než Ústecký kraj), vážilo 44 milionů tun a čítalo 250 000 bilionů jedinců. Rovněž hnízda mravenců a termitů čítají miliony jedinců.
Hmyz vyniká také čichem. Například sameček motýla martináče rozezná pach samičky až na 11 km. Hmyz má také obdivuhodnou sílu.
Zatímco průměrný člověk uzvedne asi 80 % vlastní hmotnosti a slon 30–50 %, někteří brouci chrobáci dokážou uzvednout až 4000násobek své hmotnosti.
Že je blecha dobrým skokanem, ví každý. Zatímco astronauti jsou při startu vystaveni přetížení 10 G, blecha při svých skocích zvládá 200 G. Ani rychlost není hmyzu cizí. Takový brouk svižník umí vyvinout rychlost až 60 cm/s. V přepočtu na váhu by závodní kůň musel běžet rychlostí 400 km/hod.
