Architektonické styly provázejí lidstvo od nepaměti. Od první cihly v pyramidě po budovy vysoké stovky metrů. Jaké jsou ty nevýznamnější za poslední století?

Bauhaus

Jen krátkou dobu dostala ke svému uchycení se architektonická a umělecká škola Bauhaus. Vznikla v Německu v roce 1919 a z ideologických důvodů zanikla v roce 1933. Šlo o jednu z nejvýznamnějších škol umění, designu a architektury moderní doby.

Budova vznikla v letech 1925 a 1926 a navrhl ji architekt Walter Gropius (1883-1969). Od roku 1996 je budova zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Brutalismus

Brutalismus je moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970. Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za „nejošklivější“ budovy moderní éry.

Styl záměrně ponechává stavební materiály v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn kontrastují se zasklenou konstrukcí.

Nejznámějšími stavbami jsou např. budova Nové scény Národního divadla, obchodní dům Kotva nebo Barrandovský most.

Bruselský styl

Tento styl byl reakcí na úspěch českých architektů na výstavě Expo 58. Inspiruje se mimo jiné i kosmickou érou za experimentálního použití hliníku.

Typická jsou lehká točitá schodiště, dekorativní kovové příčky, abstraktní výzdoba interiérů, dále mozaika v interiérech a kosočtverečné motivy. Obecněji ho lze definovat jako měkký modernismus. Známá je stavba plaveckého stadionu v Podolí

Funkcionalismus

Funkcionalismus je možné řadit pod pojem moderní architektura, jeho význam je však obrovský.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byl funkcionalismus v Československu vedoucím architektonickým slohem a svými realizacemi v meziválečném období přiřadil československou architekturu k evropskému vrcholu. Těmi „nej“ stavbami jsou Veletržní palác, Barrandovské terasy a Bílá labuť.

Konstruktivismus

Stavby, u nichž je téměř vynechán jakýkoliv dekor a důraz je kladen pouze na konstrukci, spadají do tzv. konstruktivismu. Tento styl se dále větví do 20. let na pouhý konstruktivismus a následně od let 30. na zmíněný funkcionalismus.

Konstruktivismus se nejvíce rozšířil v Rusku po Říjnové revoluci v roce 1917 a zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty, účelnost stavby a odmítal luxus.

Moderní architektura

Moderní architektura v sobě nese celý zástup architektonických směrů s podobnými charakteristikami, jež byly vytvořeny počátkem 20. století.

Tento směr získal větší popularitu až po 2. světové válce a stal se na tři desetiletí dominujícím architektonickým stylem pro budovy institucí a firem. Typickým zástupcem moderní architektury je například Opera v Sydney, která byla postavena v roce 1973.

Postmoderna

Vůbec poprvé v architektuře použil pojem postmoderna Joseph Hudnut v titulku článku Postmoderní dům.

Základní snahou je překonat jakousi „elitnost“ architektury a přenést ji srozumitelně i laikovi, snaží se udržet i zájem odborníků, to se projevuje dvojím pohledem na architektonické dílo. Typickým pro postmodernu je například TV vysílač na pražském Žižkově.

Rondokubismus

Tomuto stylu se také říká národní styl, a to především kvůli využitým barvám. Rondokubismus je projev art deca, které v Česku bohužel příliš neprorazilo. K určité rehabilitaci docházelo od 50. let.

V 90. letech dochází ke snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu, avšak marně. Prvky je možné najít v pražské Legiobance a v Paláci Adria.

Socialistický realismus

Socialistický realismus je známý pod zkratkou SORELA a jedná se o významný architektonický styl používaný u reprezentativních staveb v Sovětském svazu a jeho satelitech během vlády Josifa Stalina (1878-1953).

Jako nejznámější je považována budova Paláce kultury a vědy ve Varšavě, v Praze se tento styl příliš neuchytil, přesto je možné ho najít ve vyjádření budovy hotelu Internacionál.

Tradicionalismus

Jako tradicionalismus je označován oficiální sloh vládních a veřejných budov stavěných v letech 1920 až 1932. Typické je respektování prvků klasických slohů – používá římsy, vysoký řád, rizality, okna nad sebou či bosáž.

Uznávaným architektem tohoto směru byl český urbanista a teoretik architektury Antonín Engel (1879-1958). Projektoval např. vodárnu v Podolí, ministerstvo železnic, VŠCHT v Dejvicích a další.