Malé barevné koule rychle se pohybující vzduchem a schopné prakticky jakékoliv změny směru i rychlosti. Tak vypadaly objekty, které za druhé světové války spatřila řada pilotů i posádky válečných lodí.
S tzv. Foo fighters se setkávali především spojenečtí piloti při náletech na Německo – například pilot RAF B. C. Lumsden ve svém stíhacím letounu Hurricane nebo posádka bombardéru nad Štrasburkem v roce 1944.
Známé jsou i případy z Pacifiku, třeba v roce 1941 spatřil barevné koule na noční obloze americký námořník Mar Doroba. „Jen o pár měsíců později viděli něco podobného muži z posádky holandského křižníku Tromp bojujícího ve vodách u pobřeží Nové Guinei,“ píše český záhadolog Jan A. Novák (*1951).
Že samotné pozorování jevu nebylo výmyslem, dokládají nejen dochovaná hlášení vojáků, ale i výpovědi důstojníků či zřízení zvláštního útvaru, který měl jev vyšetřit. „Když jsem to vyprávěl dalším členům letky, asi mi nevěřili.
Jenže následující noc měl jeden z velitelů ve stejné oblasti podobnou zkušenost,“ vypověděl kupříkladu zmíněný pilot Lumsden.
Ani on, ani další vojáci nikdy nepřišli na to, co se za Foo fighters skrývá. Šlo o neznámý optický klam, o tajnou sledovací technologii nacistů nebo o neznámé síly z vesmíru?
