Kolemjdoucí muž se zezadu nenápadně přitočí k císaři a ostrým nožem zaútočí na jeho krk. Jedna rána a bylo by po všem, nebýt poctivého vojenského límce, na němž se čepel skoro zastaví…

Revoluce roku 1848 přivede na trůn habsburské monarchie teprve 18letého Františka Josefa I. (1830–1916). Tomu se až s ruskou pomocí podaří v říjnu 1849 konečně potlačit rozsáhlou vzpouru v Uhrách.

Nechce se mu čekat

Maďaři za to budou císaře nenávidět a bude trvat dlouhé roky, než František Josef alespoň trochu napraví vzájemné vztahy. Jednomu maďarskému nacionalistovi se ale nechce čekat tak dlouho. Je rozhodnutý celou situaci vyřešit po svém…

Přímo o život mu zatím nikdy nešlo, a tak se František Josef I. bezstarostně vydává 18. února 1853 na procházku po vídeňských hradbách pouze v doprovodu svého pobočníka Maximiliana O´Donnella (1812–1895).

Netuší, že ho zpovzdálí sleduje János Libényi (1831–1853), jenž ho chce zavraždit.

Umí se odvděčit

Císař se uvolní a je uprostřed neformální konverzace, když vtom ho zezadu do krku zasáhne čepel nože! Život mu zachrání vysoký límec uniformy. Je z pevného materiálu a zbrzdí sílu útoku.  Panovník sice krvácí, ale přežije.

Pobočník okamžitě sráží útočníka šavlí a volá stráže. Nejrychleji mu ale pomáhá kolemjdoucí řezník Josef Ettenreich (1800–1875), který mezitím stačí atentátníka zneškodnit. Libényi je za pokus o královraždu odsouzen k smrti a popraven.

O´Donnell, do té doby vcelku obyčejný irský hrabě, se stává hrabětem rakouským a až do smrti se těší přízni dvora.

Nižšího šlechtického titulu se dočká také pohotový řezník, z něhož se nařízením císaře stává Josef von Ettenreich. Později je jmenován ředitelem První rakouské spořitelny.