Nepálský panovník Dípéndra Bír Birkam Šáh (1979–2001) je v mnoha ohledech rekordman. Rozhodně se vyznačuje jednou z nejkratších dob panování vůbec, na trůně vydrží přesně tři dny, a to je ještě po celou dobu v kómatu.
Zůstane po něm jako dějinný odkaz neuvěřitelný masakr, který v nepálských dějinách ani jinde na světě nemá obdoby.
Mladý Dípéndra dostává dobré školní vzdělání, jak se sluší na syna korunního prince a později krále Biréndry Bír Birkam Šáh Dévy (1945–2001).
Do školy začíná chodit ve svém domovském Nepálu, ale brzy se přesouvá do Británie na velmi prestižní Eton College. Po návratu se zapisuje na univerzitu v Káthmándú, kde získává titul z geografie.
Protože ho čekají i státnické povinnosti, vzdělává se vedle univerzity i na vojenské škole, a dokonce získává i pilotní licenci. Ve volném čase se věnuje bojovým sportům, zejména karate a už ve 20 letech získává černý pás.
Také rád doprovází nepálské sportovce na zahraničních cestách. Všechno vypadá, že funguje, jak má…
Spor o nevěstu
Následníci trůnu si často nemohou svobodně vybírat své partnery. Podobně tomu je i v Nepálu. A princ Dípéndra se s tím odmítá smířit. Jeho vyvolenou je Devjáni Rána (*1972), o osm let starší než on.
Potkává ji během svých studií v Anglii na party zorganizované baronetem Jeremy Baggem. Okamžitě se do ní zamiluje a odmítá protesty svých rodičů i přátel.
Zejména královna Ajšvárja (1949–2001) nechce o sňatku Dípéndry a Devjány ani slyšet. I Devjánini přátelé jsou znepokojeni, proslýchá se, že mladý princ svou snoubenku v soukromí bije, i když ona sama to na veřejnosti popírá.
Princ, který se nechce smířit s tím, že nebude po jeho, se stává popudlivějším a popudlivějším. Je zaděláno na katastrofu.
Královský masakr
Prvního června roku 2001 se v královském paláci v Káthmándú koná velká oslava. A princ Dípéndra to opět přežene, jako už tolikrát před tím. Opije se, vykouří velké množství hašiše a začne obtěžovat hosty.
Když už to je neudržitelné, pošle jeho otec, král Biréndra, mladšího Dípénandrova bratra a ještě jednoho příbuzného, aby obtížného opilce odvedli raději na pokoj. Princ je tím ale na nejvyšší míru rozezlený.
A postupně vybublá i frustrace z nedovoleného sňatku a všechny další skutečné nebo domnělé křivdy. Rozhodne se tedy k strašlivé pomstě.
Ještě jednou se posilní sklenkou alkoholu a pak začne shromažďovat zbraně, ke kterým má jako člen královské rodiny a student vojenské akademie neomezený přístup.
Pobitá královská rodina
O hodinu později vpadne Dípéndra do kulečníkového sálu královského paláce a v rukou má samopal MP5, pušku M16 a bojovou brokovnici. Vystřelí jednu ránu do stropu, čímž k sobě přiláká pozornost, a pak už chladnokrevně a bez komentáře zastřelí svého otce.
V místnosti vypukne panika a šílený princ začne systematicky střílet jednoho člena královské rodiny za druhým. Neušetřil by ani nejmenší děti, kdyby se před ním chytře neschovaly pod gaučem.
Mezi mrtvými jsou tak nakonec jeho otec i matka, králův bratr a dvě sestry, mladší princ a princezna a další dva vzdálenější členové královské rodiny. Několik dalších je různě těžce zraněno. Dípéndra nakonec otočí zbraň i proti sobě a pokusí se spáchat sebevraždu.
Exorcismus a konec monarchie
Sebevražda se princi nepovede docela a upadne do kómatu. Protože jeho otec král zahynul, je vrah 4. června 2001 podle práva prohlášen nepálským králem. V úřadu vydrží tři dny a umírá na následky zranění, která si způsobil.
Protože jako král je chráněn imunitou, oznamují nepálská média nejprve, že masakr je důsledkem „náhodné a nešťastné události, při které samy vystřelily automatické zbraně“.
Když ale Dípéndra umírá, je rychle ustavena vyšetřovací komise, která přichází s jasným odsouzením. Dípéndra je vrah. Protože živého už ho potrestat nemohou, jsou povoláni hinduističtí kněží, aby pomocí obřadu exorcismu z Nepálu vyhnali ducha královraha.
Brahmán převlečený za prince je na závěr obřadu posazen na slona a i s osobními věcmi skutečného Dípéndry odeslán do symbolického exilu. Nepálské monarchii už ale ani tato ceremonie nepomůže.
Demokraté již dlouho volají po jejím odstranění a masakr je jen poslední kapka. V roce 2008 vyhlašuje nepálský parlament, že se země stává republikou.
