Čemu spíše uvěříte, pravdě nebo pomluvě? „Hloupá otázka,“ řekne si většina lidí. „Samozřejmě, že pravdě.“ Jenže lidská psychika má bezpočet temných zákoutí. Nový výzkum německých vědců dokazuje, že lidé raději dají přednost klepům, a to i v případě, že mají k dispozici důkazy, které pomluvy vyvrací.

Pomluvy mají své místo dokonce i v našem trestním zákoníku. Zákon číslo 140/1961 v jednom ze svým paragrafů praví: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

“ Přesto jsou pomluvy oblíbenou kratochvílí některých lidí a leckdo se nerozpakuje jim uvěřit.

Tým německých vědců z Institutu Maxe Plancka, které vedl evoluční biolog Ralph Sommerfeld, se klepům podíval na zoubek důkladněji. Několik vybraných studentů obdrželo určitou sumu peněz. Poté si je měli začít rozdávat mezi sebou.

Zároveň si tito studenti zapisovali poznatky o svých kolezích. Do těchto zápisků mohl přitom kdokoliv nahlédnout.

A jaký byl výsledek? Pokud byl někdo popsán jako lakomec, nedostal od svých druhů nic. Naopak, ti, kdo byli označeni za štědré lidi, byli obdarováváni bohatě. Je jasné, že daná označení přitom neměla s realitou nic společného.

„Všímali si pouze pomluv, a ne předchozích rozhodnutí,“ konstatoval Ralph Sommerfeld.

Následovala druhá fáze testu. Vědci studentům odtajnili veškerá rozhodnutí, která uskutečnili. Pro zpestření však přidali i několik dalších pomluv. Ty však byly opačné než ve fázi první. Studenti však opět preferovali při svém rozhodování, koho obdarovat, více pomluvy než reálné důkazy.

„Pokud víte, co lidé skutečně dělali, mělo by to hrát nějakou roli, avšak účastníci výzkumu přesto stále naslouchali druhým,“ prohlásil Sommerfeld. Výsledky výzkumu tedy ukázaly, že pomluvy jsou hrají důležitou úlohu ve chvíli, kdy člověk stojí před nějakým rozhodnutím.

„To platí dokonce i tehdy, když lidé mají přístup k pravdě a k výmyslům ve stejný okamžik. Dokazuje to, že pomluvy mají silný manipulativní účinek,“ shrnuje výsledky svého výzkumu Ralph Sommerfeld.

Fenomén pomluv je pro vědce lákavý. V jiném výzkumu britský psycholog Robin Dunbar zjistil, že až dvě třetiny každého rozhovoru jsou věnovány klepům. A ač mezi lidmi panuje všeobecné přesvědčení, že pomluvy a drby jsou oblíbenou kratochvílí žen, Dunbar tvrdí, že mezi muži a ženami není v tomto ohledu rozdíl.

Takže klišé, že klepy jsou výsadou pouze něžného pohlaví, by mělo vzít za své.