V historii zejména válečných konfliktů najdeme mnoho úspěšných pokusů o atentát, které měly dalekosáhlé důsledky. Stejné důsledky ovšem měly i atentáty neúspěšné, které, kdyby uspěly, mohly změnit běh historie. Namátkou stačí vzpomenout neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera.
K atentátu, který mohl zcela změnit běh dějin, došlo však i v průběhu první světové války. Jeho cílem byl Vladimir Iljič Lenin a atentátnicí, údajně, žena jménem Fanny Kaplanová.
LÉTA STRÁVILA NA NUCENÝCH PRACÍCH
Kaplanová se ve skutečnosti jmenovala Fejga Rojtmanová, falešné jméno použila po svém prvním zatčení. V pouhých patnácti letech se stala anarchistkou a podílela se na přípravě atentátu na generálního carského gubernátora Vladimira Suchomlinova.
Celou akci organizoval její milenec, ale během příprav udělali chybu při manipulaci a bomba, která měla zabít gubernátora, vybuchla v jejich hotelovém pokoji.
Výbuch zabil pokojskou, Rojtmanová utrpěla těžká zranění a částečně přišla o zrak a při pokusu o útěk byla zatčena. Její milenec uprchl. Tehdy poprvé použila jméno Fanny Kaplanová.
Dostala trest smrti, ale ten byl kvůli jejímu věku nakonec změněn na doživotní nucené práce na Sibiři. V devatenácti letech oslepla, zrak se jí nakonec sice vrátil, ale i později ho ztrácela třeba i na několik dní.
V táborech se seznámila s revolucionářkou Marií Spiridonovou a vstoupila do Strany socialistů revolucionářů. Během té doby jí byl trest znovu zmírněn na 12 let a po Únorové revoluci dostala v roce 1917 milost.
ROZHODNE SE ZAVRAŽDIT LENINA
Po propuštění podstoupila operaci očí, která jí částečně vylepšila zrak. Když se ovšem bolševici a socialisté rozkmotřili a bolševici po Říjnové revoluci zakázali všechny ostatní politické strany, rozhodla se k radikálnímu kroku.
Zavraždit Vladimira Lenina, který podle ní zradil myšlenky revoluce a zpomaloval rozvoj socialismu.
Verze toho, co se přesně stalo 30. srpna 1918, se různí. Jisté jsou jen některé skutečnosti. Lenin toho dne hovořil na jihu Moskvy v závodě na výrobu zbraní a vyzýval k boji proti československým legionářům.
Když skončil, mířil ke svému autu, když uslyšel něčí hlas, který na něj zavolal. Jakmile se otočil, atentátník na něj třikrát vystřelil z revolveru Browning. Jedna kulka Lenina minula, druhá ho zasáhla do ramene a poslední do krku a plíce.
Protože se obával dalšího pokusu o atentát, odmítl převoz do nemocnice a vrátil se do Kremlu. Lékaři tak museli za ním, ale v takových podmínkách mu nemohli kulky vyjmout.
Lenin však přežil a brzy se uzdravil, i když si až do konce života o pět let později nesl zdravotní následky.
ODMÍTNE COKOLIV PROZRADIT
Kaplanovou nedaleko místa atentátu zatkl zástupce vojenského komisaře, kterému se nezdálo její chování. Když ji dovedl zpět na místo atentátu, někdo z davu ji poznal jako střelkyni.
Ani řidič Leninova auta, ani nikdo z okolostojících jí ale neviděl do tváře a výpovědi svědků se vzájemně rozcházely. Všechny důkazy proti Kaplanové tak byly pouze nepřímé.
Následně ji vyslýchala tajná policie Čeka. Vyslýchal ji Jakov Jurovskij, který popravil cara Mikuláše II. Existují předpoklady, že Kaplanová byla mučena, ale k atentátu se přiznala. Odmítla však sdělit, kdo jí opatřil zbraň a s kým byla spolčená. Znovu opakovala, že se rozhodla zabít Lenina, protože zradil revoluci.
Když bylo vyšetřovatelům zřejmé, že Kaplanová opravdu nic neprozradí, byla 3. září 1918 bez soudního procesu v Alexandrovské zahradě popravena výstřelem do hlavy. Bylo jí 28 let.
Rozkaz ji popravit vydal Jakov Sverdlov, který rozhodl i o zavraždění carské rodiny. Následně bylo její tělo spáleno v sudu. Jediným svědkem její popravy byl proletářský básník Děmjan Bědnyj.
BYLA OPRAVDU STŘELKYNÍ?
Někteří historici dnes zpochybňují oficiální verzi atentátu. Poukazují na to, že stále ještě částečně slepá žena zasáhla Lenina dvěma ze tří výstřelů z poměrně velké vzdálenosti a na rozpory mezi oficiální verzí a později vzniklými úředními dokumenty.
Někteří se dokonce domnívají, že atentát byl zinscenovaný a byl jen záminkou pro takzvaný Rudý teror. Jen během podzimu popravily tajné složky 10 až 15 tisíc lidí a dalších 50 tisíc uvěznily.
Kaplanová byla až do pádu komunismu v SSSR prezentována jako stvůra a ani po pádu socialismu nebyla plně rehabilitována.
