Výroba vína: Dávný fénický lis zpracoval 4500 litrů hroznové šťávy

Cenný nález ohlásil před časem vědecký tým složený z odborníků z Americké univerzity v Bejrútu a univerzity v německém Tübingenu.

V libanonském Tall Buráku vzdáleném přibližně 7 km od pobřežní Sajdy narazil při vykopávkách na zbytky lisu na víno. Pozůstatky zařízení odborníci datovali do 7. století př. n. l. a připisují je Féničanům, kteří si zde vybudovali osadu.

Jde o nejstarší objev tohoto druhu na fénickém území. Proces výroba vína probíhal jednoduše. Ve velké nádrži s obsahem až 4500 litrů se drtily hrozny. Vzniklý mošt tekl do kádě, ze které se stáčel do amfor, v nichž kvasil.

Dulce: Dobrota, které neodoláte Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,

panidomu.cz

&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy &Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi

iluxus.cz

Féničané s nápojem obchodovali. „Víno se stalo pro Féničany významným obchodním artiklem,“ uvádí Héléne Saderová z Americké univerzity v Bejrútu. O kvalitě vína z oblasti Sajdá se dokonce zmiňují i staroegyptské texty.

Z hroznů se vyrábí lahodný mok už několik tisíc let.

Počátky nápoje

V arménské jeskyni Areni-1 na jihovýchodě země odhalili vědci zařízení na výrobu vína i nádoby na fermentaci šťávy, střepy amfor prosáklé vínem a také pohárek na pití ze zvířecího rohu z doby kolem roku 4100 př.

n. l. Jde o dosud nejstarší doklad výroby vína.

Arménská jeskyně skrývá dosud nejstarší doklady o lisování hroznové šťávy.

Posun zpět do minulosti

Chemická analýza střepů keramické nádoby nalezené v sicilském městě Agrigento napověděla, že se v ní nacházely prvky, jež obsahuje vinná réva. Zbytky jsou staré asi 6000 let, což posunuje zdejší výrobu vína o 2000 let zpět do minulosti.

V sicilském Agrigentu se také pěstovalo víno.

Poklad z hrobky

Zapečetěnou bronzovou nádobu s obsahem asi 300 ml dochovaného bílého vína našli archeologové v čínské provincii Šen-si. Uložena byla v jedné z 56 hrobek pocházejících z doby vlády dynastie Čchin (221–206 př. n.l.)

Rozloha čínského státu za vlády dynastie Čchin. Z této doby se našly zbytky nádob se vzácným nápojem.

Velká Morava nebyla pozadu

Zrnka vinné révy objevená v jednom ze zahloubených domů, tzv. polozemnici ve znojemském hradišti a také v jednom z mužských hrobů zdejšího pohřebiště svědčí o tom, že se zde víno pěstovalo už za Velké Moravy (833–907).