„Rozpoznám aloe a dnes ráno jsem se rozhodl naložit půl tuny na palubu, protože mi řekli, že je velmi cenná,“ svěřuje se Kryštof Kolumbus v roce 1492 svému deníku. Zkoumá rostliny, které nalezl v Novém světě a věří, že do Evropy přiveze hotové bohatství.

Na konci 15. století mají monopol v obchodu s kořením Benátky. Rozpoutávají tím obrovskou lavinu. Všichni chtějí mít stejné zisky jako benátští kupci. Touží proniknout do tajemné Indie a zbohatnout. „V Indii najdeme zlata a koření, kolik budete chtít,“ nechává se slyšet italský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506).

Dostanete bavlny, kolik chcete

Španělskému králi Ferdinandovi II. Aragonskému (1452–1516) a královně Isabelle Kastilské (1451–1504) slibuje, že po moři najde novou cestu ke koření. Své úmysly splnit vytyčený úkol potvrzuje v dopise španělskému královskému páru, který napíše po přistání u karibských břehů v říjnu roku 1492.

„Chci Vaší Výsosti dát koření a bavlnu, kolik si bude přát naložit, a stejně tolik mastixu (pryskyřice)“.

Rostliny bohužel nepozná

Netuší, že se nedostal do Indie, ale objevil nový kontinent, který pojmenuje Amerika. Je ale logické, že v Novém světě nenajde koření typické pro indické oblasti.„Myslím, že tady roste mnoho stromů a rostlin, které by ve Španělsku byly velmi ceněny pro svou barvu a léčebné účinky.

A musím s politováním říci, že je nerozpoznám,“ zapisuje si rozpačitý Kolumbus do svého deníku po průzkumu dnešního Crooked Islandu na Bahamách.

Indiáni milují ostré

Klade si za cíl najít pepř, který je v Evropě velmi drahý a žádaný. Skutečně objevuje rostlinu, která se mu dost podobá. Jde o křoví myrty s malými kulatými plody. Dostává název nové koření. Španělští dobyvatelé si také všímají koření používaných Aztéky.

„Mají jedno, podobné paprice, které nazývají chilli a nikdy nejedí nic bez něj,“ poznamenávají si. Jedná se o pálivé chilli papričky.