Skip to content

Výnosné spojení rodů Clam-Gallasů: Proč si devítiletý chlapec vzal svoji tetu?

Roku 1757 si sotva devítiletý chlapec bere o 45 let starší ženu. Důvod nezvyklého sňatku je prostý: obrovský majetek. Svatbou se spojí chudý korutanský rod Clamů s bohatými Gallasy, kteří postrádají mužského dědice. Jméno Gallas tak přece jenom nezanikne…

Nevděčný voják
Jan Matyáš Gallas (1588–1647), pocházející ze šlechtického rodu z italského Trentu, se jako voják protlouká na bojištích třicetileté války a získává ostruhy u rakouského vojevůdce Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Ten mu pomůže k maršálské hodnosti, jenže Matyáš se mu za to neodvděčí hezky. Účastní se spiknutí, při kterém je Valdštejn zavražděn. Získává pak po něm nejenom funkci generála císařských vojsk, ale i panství Frýdlant s Libercem a Smiřicemi v tehdejší hodnotě milion zlatých (monopol na ražbu mincí v Čechách stál roku 1622 šest milionů zlatých).

Frýdlantský zámek a přilehlé panství získává Jan Matyáš Gallas po zavraždění Albrechta z Valdštejna. Spiknutí se sám účastní.

Zakladatel knihoven
Matyášův syn František Ferdinand Gallas (1635–1697) řeší hospodářské problémy na frýdlantském panství po svém: zvyšuje povinnosti poddaných. Ti si ale stoupající tlak nenechají líbit a všechno vyvrcholí nevolnickým povstáním v letech 1679–1687. František Ferdinand je milovníkem knih, roku 1669 zakládá pražskou clam-gallasovskou knihovnu a opět let později i sbírku na Frýdlantu. Do dnešních dnů má rodová gallasovská knihovna téměř 16 tisíc svazků.

Jan Matyáš Gallas se dopracuje až k maršálské hodnosti.

Panovníkem na 23 dní
Schopného diplomata, habsburského vyslance v Londýně, vyslance u papežské kúrie, člena císařské Tajné rady a muže s mnoha dalšími tituly a hodnostmi Jana Václava Gallase (1671–1719) povolává rakouský císař Karel VI. (1685–1740) v roce 1719 do funkce neapolského místokrále. Ve svém novém působišti v italské Neapoli si ale Gallas sotva stihne vybalit své věci, protože umírá po pouhých 23 dnech ve funkci.

Jan Václav Gallas získává sice trůn neapolského místokrále ale stráví na něm necelý měsíc.

Stavitel vězení
Filip Josef Gallas (1703–1757), syna Jana Václava a nejvyšší dvorský soudce a hofmistr Království českého přikupuje roku 1726 k frýdlantskému panství zděděném po otci Václavovi ještě Lemberk za 291 tisíc zlatých (za 20 tisíc postavili ve 40. letech 18. století v Hořicích v Podkrkonoší kostel). Protože má povinnosti na vídeňském dvoře, moc času tu ale netráví. Vrhá se ovšem do stavebních prací, vybuduje na Lemberku třeba vězení nebo poplužní dvůr. Smrtí Filipa Josefa rod Gallasů vymírá. Zůstává po něm ovšem bohatá vdova, jeho žena Marie Anna (1703–1759), hraběnka z Gallasu.

Jan Václav Gallas zvládne i Praze přestavět přepychový palác v dnešní Husově ulici na pražském Starém Městě.

Chudý ženich
Korutanská hrabata Clamové si berou své jméno od panství Clam, které získali v roce 1524. Kristián Filip Clam (1748–1805) se roku 1757 žení se svojí tetou, vdovou Marií Annou Gallasovou. Vzniká tak spojení rodů Clam-Gallasů. Kristiánovi Filipovi Clam-Gallasovi, nejvyššímu maršálkovi Království českého a podporovateli sklářského a textilního průmyslu pomůže o mnohem starší první manželka k ohromnému majetku. Potomků se ale dočká až se svojí druhou ženou Marií Karolínou Šporkovou (1752–1799).

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …