„Zatracený déšť,“ pomyslí si na kost promáčený Joseph-Michel Montgolfier (1740–1810). Když si se svou ženou u hořícího krbu suší své oblečení, povšimne si, záhyby hedvábné spodničky lehce a hravě nadnáší horký vzduch. „Že mě to dříve nenapadlo!“ vykřikne.

Už 5. června 1783 spolu se svým bratrem Jacquesem Étiennem (1745–1799) předvádí veřejnosti svůj vynález, zvaný montgolfiéra – vznášející se kouli o průměru 12 metrů plněnou vzduchem, který ohřívá oheň spalující slámu a vlnu.

První pasažéři? Zvířata!

V září téhož roku vynález předvádějí ve Versailles samotnému králi Ludvíku XVI. (1754–1793). Z obavy, že je vzduch ve výškách nasycen jedovatými plyny, tvoří posádku prvního letu beran, kohout a kachna. Po klidném přistání diváci vítají zvířata bouřlivým jásotem.

První odvážlivci pro let balonem na sebe nenechávají dlouho čekat.

Ředitel královského muzea Jean-François Pilâtre de Rozier (1754-1785) a markýz François Laurent d’Arlandes (1742–1809) nastupují do balonového koše v Paříži 21. listopadu téhož roku. Po bezproblémovém letu přistanou za městem ve vinicích.

Ohnivý drak

Místní sedláci jsou vyděšení. Bojí se, že z nebe přilétl ohnivý drak. Vzápětí ale hrůzu vystřídá čirá radost – nadšeně oba letce objímají a šampaňským s nimi oslaví úspěšný let.