Přestože je vynález telefonu roku 1876 přisuzován Američanu Alexandru Grahamu Bellovi jsou známy i další pokusy.
Roku 1860 sestrojuje Němec Philipp Reis přístroj, ke kterému využívá zajímavé věci. Mikrofon vyrábí z pivní bečky, reproduktor z pletací jehlice a krabice od doutníků.
Vynález Američana Alexandra Grahama Bella (1847–1922) ale kupodivu opravdu přenáší lidský hlas, i když zkresleně.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Pokud jde o vynález Philippa Reise (1834–1874), první rozhovor probíhá z Reisovy školní učebny fyziky do bytu jeho přítele, učitele zpěvu. Prý mu řekl: „Koně nežerou okurkový salát.“ Kolega odpověděl: „To vím už dávno, vy hňupe.“
![Alexandr Graham Bell byl velmi všestranným mužem. FOTO: DSC07383 - Alexander Graham Bell/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/10/2-35-768x1152.jpg)
Nápad se neujme
Alexander Graham Bell má na svém kontě řadu dalších vynálezů. Patří k nim i tzv. železná plíce – umělá plicní ventilace, která má pomoci nemocným s obrnou. K jejímu vývoji vynálezce přiměje smrt jeho novorozeného synka.
Chlapeček umírá na selhání plic v létě 1881. Zařízení tvoří vzduchotěsný železný válec, do něhož se pacient vsune. K zařízení se připevní pumpa, ovlivňující tlak vzduchu v pacientových plících. Ty se díky tomu stlačují a uvolňují.
Vynález se však tehdy ještě neujme, jeho čas přichází až o 50 let později.
Když si v roce 1876 Bell přihlašuje patent na metodu „dálkového přenosu hlasu či jiných zvuků telegraficky, kdy se chvění vzduchu vyvolané zvukem mění na podobné změny napětí v elektrickém obvodu“, o jeho nový vynález – telefon – se brzy rozhoří spor.
Stejné výzkumy totiž kromě Reise provádí i Ital Antonio Meucci (1808–1889), který první přístroj vyrobil už v roce 1849 a částečně ho patentoval roku 1871. Bell ale má větší štěstí, protože novinky si v roce 1876 všímá na světové výstavě v Filadelfii brazilský císař Petr II. (1825–1891), což mu zajistí dostatečnou reklamu.
![Stylizovaná replika prvního transistoru. Na název přijdou inženýři z Bellových laboratoří. FOTO: Federal employee/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/10/3-39.jpg)
Vymyslí název pro transistor
Roku 1947 inženýři v laboratořích, založených roku 1925 v americkém Murray Hill právě Bellem, přicházejí se žhavou technologickou novinkou v podobě polovodičové součástky. Nikdo tehdy ještě netuší, jakou revoluci tímto objevem způsobí.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zatím se řeší název slavného objevu. Vedení laboratoří to na jaře roku 1948 vymyslí jednoduše. Svým inženýrům rozešle hlasovací lístky anketu s otázkou, jaký název pro součástku zvolit.
Účastníci mají vybrat ze šesti možností jako Semiconductor, Surface States, Crystal Triode, Solid Triode, Iotatron nebo Transistor, případně navrhnout něco úplně jiného. Místo je tu i pro případný komentář.
Vyplněné lístky se mají poslat jisté slečně G.R. Callenderové v 1A-323 Murray Hill. Nakonec ale v klání zvítězí Transistor. Postupem doby prodělá překotný vývoj. Stále se totiž zmenšuje a na jeden čip se dnes vejde dokonce několik miliard tranzistorů.