Doživotí je v České republice nejvyšším možným trestem (trest smrti je od roku 1990 na našem území zakázán). Uložit jej lze pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu. Co provedl heparinový vrah aneb Petr Zelenka?

Petr Zelenka  je bývalý nemocniční ošetřovatel z Jihlavy, obviněný a odsouzený za 7 vražd a 10 pokusů o vraždu, které spáchal od května do září 2006 na ARO havlíčkobrodské nemocnice za pomoci podávání silných dávek heparinu pacientům v bezvědomí.

V této souvislosti je znám jako heparinový vrah. Někteří jeho zastánci ale dodnes zpochybňují jeho vinu a dožadují se nového procesu.

Jak to tehdy bylo?

Mnozí lékaři a další odborníci podíl na úmrtí pacientů zpochybňují a poukazují na možnost, že nejde ani tak o „heparinového“, jako spíše o „mediálního vraha“.

Dnes odkazují na případ „Sestry smrti“, zdravotní sestry Věry Marešové, která údajně vraždila mnohem prokazatelnějším způsobem než Zelenka – a přece jí soud osvobodil (nyní žádá odškodné).

V květnu 2006 se Zelenka nejspíše pokusil o první vraždu. Starci upoutanému na lůžku podal heparin, postupně třikrát. Muž však přežil. První obětí se tak stal jiný pacient, kterému měl podat Zelenka heparin dvakrát.

Souvislost mezi smrtí pacientů a množstvím heparinu v jejich krvi však nebyla prokázána tak, aby nezůstaly pochybnosti. Zelenka byl zadržen v prosinci 2006. Upozornil na něj primář nemocnice, který srovnal rozpis služeb s daty krvácení pacientů.

Podle něj byl ze 40 případů nevysvětlitelného krvácení ve 23 případech podán heparin, vždy během služby Zelenky. Zelenka se později přiznal k tomu, že jeho úmyslem bylo zabít 43 pacientů.

Na svobodu může být Zelenka podmíněně propuštěn nejdříve v roce 2038. Před soudem stanul i tehdejší ředitel nemocnice Josef Pejchl, obviněný z neohlášení Zelenkovy vraždy.

Dostal podmínečný trest, který však odvolací soud v Pardubicích v říjnu 2008 zrušil.

Zpochybnění Zelenkovy účasti

Někteří lékařští odborníci se domnívají, že Zelenka nikoho heparinem nezabil.

Zpochybňují tak závěry znalce Josefa Pleskota, který u soudu řekl, že někteří pacienti měli neměřitelné hodnoty krvácení, což nemohlo být způsobeno jinou příčinou než neoprávněným podáním heparinu.

Bývalý přednosta ARO Fakultní nemocnice v Ostravě František Kunčík dokonce navrhl soudci, že si nechá v soudní síni píchnout heparin na důkaz svých tvrzení.

Stejný názor na účinky heparinu jako Kunčík má i primář oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi Petr Wagner, jenž vše komentoval: „Běžné dávky heparinu jsou 80 tisíc jednotek, on (Petr Zelenka) se přiznal jen k 25 tisícům.

Nechám píchnout 100 tisíc jednotek a nestane se nic.“ Ladislav Těšínský z Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM, který má s lékem heparin velké zkušenosti, podotýká, že podání 5 mililitrů (25 tisíc jednotek) heparinu nemůže uškodit ani pacientům po operacích, které se běžně provádějí v okresních nemocnicích.