Bakterie jsou všude kolem nás a my je do sebe i neustále vpravujeme – jídlem, kousáním si nehtů nebo třeba líbáním. I když si přitom myslíme, že jsou pro nás špatné, ve většině případů je pravdou opak. Vděčíme jim za mnohé.

V lidském těle je nepředstavitelné množství buněk, počítají se na biliony. Většina z nich přitom nejsou „naše“ buňky, ale bakterie. Těch dokonce máme desetkrát více než oněch vlastních a jsou všude – v ústech, na kůži, ve střevech…

Zajímavosti:

• Celková hmotnost bakterií žijících v našem těle se pohybuje kolem 1,2 kg.
• Lidské tělo hostí kolem 400 druhů bakterií.
• V každém z nás žije až 10 000 000 000 000 bakterií.
• První bakterie novorozenec spolyká už během průchodu porodními cestami.
• K údržbě střevní mikroflóry významně přispívají bakterie kumulující se ve slepém střevě. Lidé s odoperovaným apendixem se proto obtížněji zbavují infekcí.
• Na jednom čtverečním centimetru našeho lokte se nachází v průměru 10 000 bakterií. Na stejné ploše pod kůží je jich zhruba 1 000 000.

• Bakterie mají velký vliv na naši psychiku. Napomáhají totiž vyrábět serotonin, který ovlivňuje to, jak se cítíme.
• Pouze 5 % bakterií v lidském těle je škodlivých.
• Na ničení střevních bakterií se velkou měrou podílejí antibiotika. Proto je při jejich užívání důležité brát současně i probiotika, která vrací náš mikrobiom (všechny bakterie v těle) do původního stavu.

Bakterie v těle:

• Kůže Tělo dospělého člověka je pokryto kůží o celkové ploše bezmála 2 m². Na ní pak hostíme pestré společenství bakterií. V hlubších vrstvách kůže bakterií přitom neubývá, spíše naopak. K nejbohatším nalezištím bakterií na lidské kůži patří pupík.
• Střeva V tenkém a tlustém střevě bakterie pomáhají trávit potravu. Vyrábějí zde ale také celou řadu důležitých látek, ze kterých naše tělo čerpá sílu (například vitamin K a vitaminy skupiny B), a umožňují kvašení vlákniny a vstřebávání elektrolytů (solí sodíku, draslíku a hořčíku).

• Ústa Některé bakterie v ústech mají na svědomí tvorbu zubních kazů. Jiné, na dásních, mají zase přímou souvislost s projevy řady závažných onemocnění, např. zápalu plic nebo kardiovaskulárních chorob. Bakterie jsou obsaženy i ve slinách (v jednom mililitru se jich nachází asi 500 milionů).

Jak bakterie ovlivňují naši psychiku:

Nejnovější průzkum prokázal souvislost mezi střevními bakteriemi a stavem naší mysli. Bakterie totiž vytváří neurotransmitery (přenašeče vzruchů), které regulují naši náladu.

• Deprese Ukazuje se, že pokud se střevní bakterie dostávají do krevního oběhu, mohou zhoršovat depresi.
• Schizofrenie Studie prokázaly, že pacienti ze schizofrenií mají mnohem méně rozmanitý střevní mikrobiom.