Bakterie jsou všude kolem nás a my je do sebe i neustále vpravujeme – jídlem, kousáním si nehtů nebo třeba líbáním. I když si přitom myslíme, že jsou pro nás špatné, ve většině případů je pravdou opak.

Vděčíme jim za mnohé.

V lidském těle je nepředstavitelné množství buněk, počítají se na biliony. Většina z nich přitom nejsou „naše“ buňky, ale bakterie. Těch dokonce máme desetkrát více než oněch vlastních a jsou všude – v ústech, na kůži, ve střevech…

Zajímavosti:

Celková hmotnost bakterií žijících v našem těle se pohybuje kolem 1,2 kg. Lidské tělo hostí kolem 400 druhů bakterií. V každém z nás žije až 10 000 000 000 000 bakterií. První bakterie novorozenec spolyká už během průchodu porodními cestami. K údržbě střevní mikroflóry významně přispívají bakterie kumulující se ve slepém střevě. Lidé s odoperovaným apendixem se proto obtížněji zbavují infekcí. Na jednom čtverečním centimetru našeho lokte se nachází v průměru 10 000 bakterií. Na stejné ploše pod kůží je jich zhruba 1 000 000.

Bakterie mají velký vliv na naši psychiku. Napomáhají totiž vyrábět serotonin, který ovlivňuje to, jak se cítíme. Pouze 5 % bakterií v lidském těle je škodlivých. Na ničení střevních bakterií se velkou měrou podílejí antibiotika. Proto je při jejich užívání důležité brát současně i probiotika, která vrací náš mikrobiom (všechny bakterie v těle) do původního stavu.

Bakterie v těle:

Kůže Tělo dospělého člověka je pokryto kůží o celkové ploše bezmála 2 m2. Na ní pak hostíme pestré společenství bakterií. V hlubších vrstvách kůže bakterií přitom neubývá, spíše naopak. K nejbohatším nalezištím bakterií na lidské kůži patří pupík. Střeva V tenkém a tlustém střevě bakterie pomáhají trávit potravu. Vyrábějí zde ale také celou řadu důležitých látek, ze kterých naše tělo čerpá sílu (například vitamin K a vitaminy skupiny B), a umožňují kvašení vlákniny a vstřebávání elektrolytů (solí sodíku, draslíku a hořčíku).

Ústa Některé bakterie v ústech mají na svědomí tvorbu zubních kazů. Jiné, na dásních, mají zase přímou souvislost s projevy řady závažných onemocnění, např. zápalu plic nebo kardiovaskulárních chorob. Bakterie jsou obsaženy i ve slinách (v jednom mililitru se jich nachází asi 500 milionů).

Jak bakterie ovlivňují naši psychiku:

Nejnovější průzkum prokázal souvislost mezi střevními bakteriemi a stavem naší mysli. Bakterie totiž vytváří neurotransmitery (přenašeče vzruchů), které regulují naši náladu.

Deprese Ukazuje se, že pokud se střevní bakterie dostávají do krevního oběhu, mohou zhoršovat depresi. Schizofrenie Studie prokázaly, že pacienti ze schizofrenií mají mnohem méně rozmanitý střevní mikrobiom.