Po několik desítek let bylo pro vědce zcela nemyslitelné, aby dinosauři, ryze suchozemští živočichové, pobývali v řekách, tedy že by vůbec mohli existovat tvorové s obojživelnými návyky. S novými poznatky je nyní načase vše přehodnotit.
V roce 1915 byly poprvé objeveny fosilie bizarního živočicha – byl jím Spinosaurus aegyptiacus, pravěký živočich, který podle paleontologů zřejmě plaval pod vodou a lovil ryby podobně jako krokodýl.
Tento prehistorický tvor se řadil do skupiny teropodů, na délku dorůstal do velikosti zhruba 15 metrů a dosahoval hmotnosti úctyhodných 10 tun.
Mnozí si podobu Spinosaura vybaví zejména díky filmové sérii Jurský park, kde se řadil mezi jedny z nejnebezpečnějších pravěkých „stvůr“ a v níž dokonce přemohl i obávaného Tyrannosaura rexe.
Avšak filmový průmysl pracuje s reálnými skutečnostmi vždy poněkud po svém.
Z vědeckého výzkumu totiž vyplynulo, že Spinosaurus byl spíše než větším bratrance Tyrannosaura rexe „říčním monstrem“, jež nemělo podobou a způsobem života daleko od dnešních krokodýlů.
Adaptoval se na život ve vodě
Spinosaurus je jedním z největších známých dravých dinosaurů vůbec, jeho existence podle odborníků spadá do období křídy zhruba před 145,5 až 65,5 miliony let.
Paleontologové v rámci svého výzkumu zveřejněného v časopise Nature přišli na to, že se pravěký živočich nejspíš pohyboval po všech čtyřech a zadní nohy měl přibližně stejně dlouhé jako ty přední.
Rovněž se také zjistilo, že Spinosaurus disponoval hydrodynamickým tvarem těla, jenž byl užitečný jak k pohybu na souši, tak i ve vodě.
Mezinárodní tým uznávaných odborníků, jenž byl podpořen National Geographic Society, v minulém roce konečně nalezl důkaz, že největší dravý dinosaurus, který kdy žil na naší planetě, Spinosaurus aegyptiacus, byl vodní tvor.
Dlouhý ocas neměl od přírody jen tak na okrasu, nýbrž jej využíval jako „kormidlo“ pro pohyb ve vodě. Tento typ adaptace je vůbec prvním, který se podařil u dinosaura popsat.
Ve svém živlu
Vědecký tým vytvořil zcela novou rekonstrukci ocasu spinosaura.
Na základě vizualizace provedené týmem z National Geographic je patrné, že tento dinosaurus aktivně pronásledoval kořist ve vodě – nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou, velmi zdatně se pohyboval i pod vodní hladinou.
Při bádání odborníkům značně napomohla jediná existující kostra spinosaura na světě a zároveň nejlépe zachovaný pozůstatek z období křídy z celého Afrického kontinentu, tento důležitý díl skládačky byl objeven na nalezišti Kem Kem v marocké části Sahary.
Fosilie z 80 % kompletní ocasní části páteře prehistorického tvora dokládá, jak dokonale se pod vodou pohyboval. Podle všeho se jednalo o plochý a vysoký útvar, jenž v mnohém připomíná obří ploutev.
„Tento objev je hřebíkem do rakve pro myšlenku, že se dinosauři nikdy neusadili v řekách,“ prohlásil vedoucí výzkumu, paleontolog Nizar Ibrahim.
Nejspíš se brodil
„Některé nedávné studie naznačují, že spinosauři ryby aktivně pronásledovaly ve vodě, ale i když uměly plavat, nebyli by dostatečně rychlí,“ uvedl vedoucí studie David Hone, odborný asistent na univerzitě Queen Mary v Londýně.
Výzkum porovnával lebky spinosaura spolu s dalšími dinosaury a lebkami plazů, kteří žijí ve vodě, ale i mimo ní.
„Naše zjištění naznačují, že brodění byl mnohem efektivnější způsob, jak si obstarat potravu, přestože nebylo tak vzrušující,“ dodal Hone.
Nelze na něj uplatnit všeobecná měřítka
Ve studii publikované v časopise Paleontologia Electronica se vědci ke Spinosaurovi vyjadřují jako o těžce pochopitelném tvorovi. „Pokoušeli jsme se nalézt důkazy, abychom co nejlépe přiblížili jeho způsob života.
A to, co jsme zjistili, neodpovídalo atributům, které by člověk očekával u vodního pronásledovatele na způsob vydry, lachtana nebo plesiosaura s krátkým hrdlem,“ vyjádřil se spoluautor studie Tom Holtz, paleontolog a hlavní přednášející na geologickém oddělení University of Maryland.
Mezi vědci se spekuluje o tom, zda mezi Spinosaury existovaly různé druhy, které by upřednostňovaly jiné prostředí, ovšem badatelé nemají k dispozici dostateční materiál v podobě fosilií.