Věhlasný král Šalamoun miluje zlato a v jeho paláci je přepych všudypřítomným jevem. Panovník umírá kolem roku 931 před naším letopočtem a zanechává po sobě nevídané bohatství. Drahocenné kovy měl prý získat z bájné země Ofir, kterou je možná zapomenuté království Velkého Zimbabwe!

„A stejně tak všechno vybavení Paláce libanonského lesa bylo z ryzího zlata. Nic nebylo ze stříbra,“ líčí První kniha královská dobu vlády biblického krále. Drahé kovy má skrývat tajemná země Ofir kdesi na jihu, kde leží bájné Šalomounovy doly.

Na přepravě jejich surovin spolupracuje Šalamoun ještě s panovníkem fénického Týru Chíramem.

Záhadná společnost v Zimbabwe

S postupným objevováním Afriky Evropany od 15. století roste počet adeptů na ty skutečné Šalamounovy doly. A jedním z hlavních kandidátů je oblast kolem řeky Mutirikwe, kde se ve středověku rozkládá unikátní království Velké Zimbabwe.

Ranější formy této monarchie jsou obestřeny rouškou tajemství, přesto se později podaří nalézt jedinečné památky vyspělého afrického království v podobě nosorožce obaleného zlatým plechem a obdobné předměty.

Záhadná společnost z jihu Afriky je přísně strukturovaná, aristokraté žijí mimo centrum hlavního sídla, panovníkovy ženy ve zvláštním odděleném areálu. A běžní lidé? Ti jsou umístěni ve speciálních okrouhlých sídelních komplexech, obehnaných trnitým valem, které se nazývají kraaly.

Centrum obchodu se zlatem?

Po zániku této společnosti přichází zlatý věk Velkého Zimbabwe. Vládne mu despotický panovník z komplexu kamenných staveb v metropoli Dzimbabwe, kde strmí i záhadná kónická věž. Věž nemá ani okna, ani schody či dveře.

K čemu tedy mohla sloužit? Jedna z teorií říká, že se jen vládce inspiroval dřívější společností v povodí řeky Mutirikwe, a chtěl tak oddělit ženy, jejichž sídlem měla nehostinná věž být – jak by v ní ale mohly žít?

Státní útvar čile obchoduje s oblastmi východní Afriky prostřednictvím muslimských kupců a stává se velmi důležitým překladištěm zlata, těženého v nedalekých dolech.

Jako když utne

Kam se moc a vliv této říše náhle vytratily? Zhruba v polovině 16. století totiž království přestane existovat a nikdo neví, proč. Že by snad za zánikem monarchie stáli Evropané? Ne, neexistují důkazy o tom, že by státní útvar zničily cizí armády.

Hovoří se ale o epidemii nebo delším obdobím sucha, které by tehdejší civilizaci mohlo rozvrátit, uspokojivá odpověď na tuto otázku nicméně neexistuje.

Opice z Afriky

A proč by právě v místech Velkého Zimbabwe měly ležet ony bájné Šalamounovy doly? „Král totiž měl na moři vedle Chíramova loďstva také zámořské lodě, které připlouvaly jednou za tři roky a přivážely zlato a stříbro, slonovinu, opice a pávy,“ praví Starý zákon. Pocházely opice, ale i drahé kameny ze Zimbabwe? Toto vysvětlení se nabízí pouze do té doby, dokud si uvědomíme, že nálezy tamních ruin hovoří o stavební činnosti v oblasti až v době středověku. Na druhou stranu víme, že minimálně kolem roku 400 existuje v oblasti jistá bantuská hornická kultura, jež se zabývá těžbou nejen mědi a cínu, ale také železné rudy a právě zlata!

Je tak tradice těžby zlata mnohem starší a biblické texty nelžou? Ve prospěch teorie hovoří i již zmíněný a potvrzený středověký obchod, který na ten dávný mohl jen navázat. Všechna mystéria Velkého Zimbabwe tak bohužel stále čekají na uspokojivé vysvětlení.