Žid, který nezradí svou víru, ale vždy dokáže z problému vybruslit tak, aby se měl dobře. Od smrti se uchrání proroctvím, které se přesně naplní. Díky němu se v Římě dokonce dočká štědré penze!

Řeč je o Josefovi Flaviovi, kterému by jeho tajemné schopnosti zaručily spokojený život i dnes.

Josef Flavius (38–100), vlastním jménem Jóséf Ben Mattatjáh, se rodí do vážené bohaté kněžské rodiny. Jeho matka dokonce pochází z královského rodu Hasmonejců! Nadanému Josefovi se dostává nejlepšího vzdělání.

Už ve 14 letech se ho na řadu otázek ptá osobně jeruzalémský velekněz! Ve 20 letech se přidává na stranu Farizejů (jeden z proudů antického judaizmu).

V Judsku panuje napětí mezi Židy a Římem a je to právě Josef, kdo je poslán s delegací do Říma, aby osvobodil židovské kněží. To se mu daří i s pomocí císařovny Poppaey (30–65), která je Židům nakloněna.

47 dní za hradbami

Když se Josephus vrací, bouří se Židé proti římské nadvládě. Je tedy jako jeden z velitelů poslán do války do severní Galileje.

Proti početné a organizované armádě Římanů, kterou vede vojevůdce a budoucí císař Vespasián (9–79), však nemají šanci na výhru. Josef uniká se svými muži do pevnosti Jótapata. „Obléhání potrvá 47 dní!“ nechá se slyšet Josef. Jeho předpověď se do dne naplní!

Sebevražda? Raději zajetí

července roku 67 našeho letopočtu Josephus se čtyřmi svými muži kapituluje. Vespasiánus mu nabízí beztrestnost, ale jeho společníci se nechtějí vzdát. Domluví se na vzájemných vraždách pomocí losu. Jako poslední ze skupiny zbývá právě Josef. Sebevraždu nespáchá, dá přednost zajetí.

Blahobyt u nepřítele

„Brzy se staneš císařem,“ prorokuje Josef v římském táboře pověrčivému Vespasiánovi. To se vojevůdci líbí. Roku 69 se předpověď skutečně naplní! Vespasián židovského vězně osvobozuje.

Když se nový císař vydává do Říma, zůstává již uznávaný prorok v družině jeho syna Tita (39–81), kde si užívá blahobytu.

Své krajany nepřesvědčí

„Nemáte šanci, raději se vzdejte,“ radí Josef svým bývalým židovským spolubojovníkům, když s Římany přitáhne pod hradby Jeruzaléma. Neposlechnou. Jeruzalém padne v roce 70 a o několik let později je dobyta i poslední bašta židovského odporu – pevnost Masada.

A Josef? Místo pláče nad zničením bývalých přátel si užívá v Římě luxusu!

Prorok slavným historikem

Přesto si Josef své židovské přesvědčení zachovává. Jeho díla jsou věnována právě osudu Židů. Kniha Židovská válka se zaobírá první židovskou válkou a psaná je v jeho rodné aramejštině. Teprve později se dočká řeckého překladu.

V rozsáhlejších Židovských starožitnostech už se dostává až k  začátkům židovských dějin. Čerpá ze Starého zákona, ale i od dalších řeckých a římských autorů. Jeho písemný odkaz přetrvá dodnes – a slávou zastíní i prorocké úspěchy.

Čtyři ženy a pět synů

Josephus si ovšem života dokáže užívat naplno. Jeho první žena umírá v obleženém Jeruzalémě. Neuroní ani slzu. Od svých římských přátel dostane jednu z žen zajatých v Kejsarji, ta ho však opouští. V Alexandrii se žení znovu.

Ovšem i když má s novou ženou tři syny, z nichž se dospělosti dožívá jediný, vezme do zaječích pro změnu on. Čtvrtou manželkou se stává bohatá dívka z významné židovské rodiny. S ní pak má ve šťastném manželství další dva syny.